Pardubice podle vás


Václav Snopek: Strašení komunisty je vděčné předvolební téma

18.září 2014 19:20

Snopek: Strašení komunisty je vděčné předvolební téma

Sérii rozhovorů s pardubickými poslanci uzavře Václav Snopek (KSČM). Zároveň tím otevíráme sled rozhovorů s kandidáty na post primátora Pardubic. V článku tak na rozdíl od rozhovorů s ostatními zákonodárci věnujeme více prostoru prioritám pardubické KSČM, s kterými jde do nadcházejících voleb.

Václav Snopek (*1951)

Václav Snopek se narodil ve Vysokém Mýtě. V Pardubicích studoval na Střední průmyslové škole, poté se studii pokračoval na Ruském státním sociálním institutu Moskva a na Moskevské státní Univerzitě společenských věd. Od roku 1994 působí jako zastupitel města za KSČM. V letech 2006 - 2010 byl poslancem PS PČR. V předčasných volbách v roce 2013 byl opětovně zvolen do Poslanecké sněmovny. Je také zastupitelem Pardubického kraje.

Komunální politika a volby 2014

V komunální politice se pohybujete od roku 1994. Změnila se za ty roky v něčem?

Mohu říci, že na základě zkušeností dvaceti let jsou v komunální politice vidět jisté proměny. Nejprve zde bylo znát obrovské nadšení některých porevolučních zastupitelů. Mnozí se domnívali, že vše je jednoduché a že se vše jedním usnesením změní. Často se postupovalo cestou pokusů a omylů. Naštěstí se postupně měnil pohled na fungování města. Ve městě se nedá vládnout jen politickými proklamacemi. Lidé chtěji vidět výsledky. Vzrůstá zájem občanů o dění ve svém okolí, vznikla řada občanských iniciativ. Zatím se žádné "městské vládě" nepovedlo pozitivně využít jejich energie. Město je živý organismus a ukazuje se, že řada věcí se těžko mění bez spolupráce s občany a občanskými iniciativami - s těmi kteří mají skutečný zájem na vyváženém rozvoji.
V komunální politice však schází podle mého názoru skutečná dlouhodobější vize o směřování města. Nejde jen o pomyslné pomníky, ale o viditelné kroky ve zkvalitňování života a o spokojenost občanů.

Jaká je vize KSČM zde v Pardubicích?

Komunisté skutečně chtějí, aby se město rozvíjelo ve všech směrech, aby vedle tvorby pracovních míst občan Pardubic žil spokojeně. Naší vizí je rozvíjející se město, kde občan Pardubic bude hrdý na to, že je Pardubák. Zatím řada kroků vedla k tomu, že někteří obyvatelé Pardubic se raději odstěhovali do okolních obcí. To je fakt hodný k zamyšlení.

Jak byste zhodnotil působení dosluhující koalice?

Od posledních komunálních voleb bylo jasné, že do vedení města přicházejí málo zkušení politici, kteří teprve svoji parketu hledají, a s politováním musím konstatovat, že někteří ji nenašli dodnes. Programově nebyly tyto politické subjekty sourodé. Pravicová TOP 09 měla jinou představu o fungování a prioritách města než sociální demokraté a SPP. Koalice od počátku nefungovala nejlépe. Stávalo se, že mnohé dobré návrhy z rady města byly přehlasovávány opozicí. Rozhodujícím hlediskem komunistických zastupitelů byl prospěch občanů města.

Z mnohých stran se ozývá, že je potřeba zlepšit komunikaci mezi městem a krajem. Jak vidíte situaci Vy jako zastupitel obou samosprávných celků?

Myslím si, že to byla otázka již minulých let. Napětí vzniká, když vítězové krajských voleb jsou rozdílní než vítězové komunálních voleb a naopak. V našem případě se jednalo částečně o průnik koalicí ve městě a kraji. Domnívám se, že spory byly většinou spíše v rovině osobní než politické. Jsem rád, že jsem mohl i osobně přispět k tomu, aby se napjatější situace uklidnily a výsledky byly ku prospěchu města i kraje.

I přestože KSČM zaujala místo v opozici, podařilo Vám a Vašim kolegům prosadit něco z volebního programu?

Vždy jsme podpořili každý rozumný názor, který byl ve prospěch občanů. Účastnili jsme se práce v různých komisích a výborech. Například po dlouhých letech se nám podařilo prosadit XIX. změny územního plánu, a to propojení ulice Pod Břízkami směrem na Pardubičky k ulici Kyjevská, což je pro potřebu řešení dopravní situace ve městě dost zásadní. Zatím jsou v zadání změny územního plánu. Ukazuje se, že tato myšlenka, i když není nikterak nová, získává čím dál větší podporu.
Zasazovali jsme se o permanentní podporu sociální oblasti. Máme podíl na udržení zdravých  financí města. Dobře jsme plnili kontrolní funkce. Dařila se nám komunikace s občany. Bohužel to ne vždy pochopila vládní koalice. Občanské iniciativy nebyly od počátku brány vážně. Místo toho, aby se s nimi od počátku hledalo řešení, tak do projektu vstupovali až v pokročilých fázích realizace. Jako člen dozorčího orgánu jsem se aktivně podílel na finanční stabilizaci Dostihového spolku (organizátora Velké pardubické), a ani to nebylo jednoduché.

Uvedl byste příklad?

Jednoznačně tomu bylo v případě Tyršových sadů. Aktivisté již od počátku upozorňovali na různé nedostatky, ale vládní koalice jejich názory podceňovala - stejně jako mnohé názory zastupitelů města.

Dlouhodobě se soustředíte na sociální politiku. Co bude případně patřit mezi klíčová témata pro další volební období?

Vedle péče o seniory, ale i mladistvé, podporujeme bydlení pro mladé rodiny. Bohužel současná situace osamostatnění mladých lidí příliš nepřeje, ať už se jedná o výši nájemného či dostupnosti bydlení. Myslím si, že nabídnout startovací bydlení a malometrážní byty s regulovaným nájemným by byla optimální možnost i pro město Pardubice.
Jsme pochopitelně i pro to, aby se rozšiřovaly terénní sociální služby. Naše populace stárne, s tím nenaděláme nic. Vizitkou společnosti ale je, jakým způsobem se o naše blízké postaráme. Nám jde o rozšiřování nabídek všech služeb v sociální oblasti, ať už je to dům s pečovatelskou službou či domovní péče. Bez váhání podpořím i potřebné rozšíření kapacity mateřských škol, včetně výstavby nových zařízení tohoto typu.

Chystáte se nějakým způsobem podpořit drobné podnikatele a živnostníky?

Jsme si vědomi toho, že drobní podnikatelé a živnostníci tvoří základ ekonomiky. Jsou to ti, kteří jsou v době jakéhokoli rozkolísání vždy ohroženi. Naším cílem proto bylo právě tyto skupiny chránit. Programově jsme se snažili o snížení nájmů v městských prostorách, zejména pro služby. Vedle zaměstnanosti právě pestrost služeb a řemesel vytváří větší spokojenost na obou stranách. V neposlední řadě jde i o vytváření podmínek pro jejich činnost. Měli bychom například nabízet nebytový fond a další nevyužívané prostory za přijatelnějších nájemních podmínek. Pohlídat musíme i takové věci, jako je příprava územního plánu města a zabezpečení dostatku ploch k udržení a rozvoji podnikání. Z úrovně parlamentu lze udělat mnohem více, zejména vytvořením stability právního prostředí, odstraňování byrokratické zátěže apod.  

Hodně diskutovaným tématem je v současné době strategický a územní plán. Je podle Vás kritika z řad ODS opodstatněná?

Strategický plán vzniká dlouhodobě za účasti všech zástupců zvolených politických subjektů. Tento plán by měl být natolik zodpovědně připraven, že se nebude měnit se změnou politické elity ve městě. Proto nečekejme, že v něm budou popsány podrobně veškeré akce a náměty. Nehledejme v něm nic, co by nebylo realizovatelné. Pochopitelně jednotlivé oblasti nemohou být stejně vyváženy, v různou dobu je potřeba zdůraznit například dopravu, školství, bydlení. Vše by ale mělo být výsledkem shody napříč politickým spektrem. Je škoda, že strategický plán rozvoje města nebyl v novelizaci připravován s větším předstihem před zadáním  zpracování územního plánu. Přípravu uzemního plánu v mnoha oblastech shodně kritizujeme s ODS. Zatím snaha na odstranění třecích ploch nemá odezvu.
Je to škoda, neboť před řešením problemů neuhne ani nové zastupitelstvo.

Co bude případně Vaší prioritou, pokud Vás voliči opět zvolí?

Mojí prioritou bylo vždy to, abych znal názory občanů. Volební program neděláme pro sebe, najde se v něm naprostá většina spoluobčanů, ale bez jejich podpory je obtížně realizovatelný. Jen nezkušený politik se nepoučí z chyb svých předchůdců, ale náš cíl není jen kritizovat a vše svalovat na ty před námi. KSČM nabízí otevřený program, v němž nenajdete ani jeden populistický krok. Neslibujeme, že každému například přidáme pět set korun či budeme dávat věci zadarmo.

Celostátní politika

Pardubice, stejně jako jiná města trápí, doprava. Chystáte se ze své pozice poslance nějakým způsobem angažovat v této otázce a zlepšit současnou situaci?

Z pozice poslance se vždy snažím řešit vedle problémů celostátních i problémy svého bydliště, kraje. V oblasti dopravy dlouhodobě prosazuji splavnění Labe do Pardubic. Předtím je však potřeba vyřešit plavební stupeň Přelouč. Abychom mohli plout až do Severního moře, musíme také vybudovat i plavební stupeň Děčín. Těším se, až z Pardubic dopravíme první náklad do Hamburku a zpět.
V otázce silniční dopravy budou jistě všichni tvrdit, že chtějí R35, stejně tak já. S kolegy z kraje se tomu snažíme vytvářet patřičné podmínky. Prakticky všichni poslanci z Pardubického kraje podpořili novelu zákona o výkupu pozemků, přestože není dokonalá a přinese nám mnoho problémů.
Jsem také místopředsedou podvýboru pro inovace, letectví a kosmonautiku. Právě Letiště Pardubice je pro mne srdeční záležitost. K dokonalosti nám schází vybudování terminálu pro odbavení cestujících. Jsem přesvědčen, že se jej v brzké době dočkáme. Pamatuji si, jak jsem byl poprvé delegován městem do dozorčí rady letiště. Pronesl jsem tam větu, za kterou si stojím i dnes: „Jestliže do toho letiště jdeme, chceme tam vstoupit, tak pojďme dělat všechno proto, aby to letiště fungovalo”. A také funguje.

Třikrát jste neúspěšně kandidoval do Senátu Parlamentu České republiky. Je Senát Vaším cílem?

Myslím, že sněmovna je poněkud živější orgán, ale Senát má pochopitelně své opodstatnění a svou roli a funkci.

KSČM

Co stálo za Vaším rozhodnutím vybrat si za politickou stranu KSČM?

Já jsem byl v komunistické straně již před rokem 1989, viděl jsem však nečestné opouštět loď, když je v nesnázích. Nebral jsem práci ve straně jako výtah k moci. Koneckonců posledních  pětadvacet let to nebyla procházka růžovým sadem. Stále je v politickém programu některých uskupení hlásán antikomunismus. Mnozí mladí a nezkušení politici častokrát prohlašovali, že s komunisty by nikdy nespolupracovali, skutečnost je jiná. Programově je mi KSČM nejbližší a ze své pozice mám i možnost podílet se na programových cílech strany.

Jaká je změna v dnešní podobě KSČM oproti době před převratem?

Jsme si vědomi chyb, které jsme udělali, a také nás to stálo ztrátu podílu na moci. Snažíme se dělat otevřenou politiku, vycházíme z komunikace s lidmi, snažíme se jim napomáhat v jejich každodenním životě. Jsme standardní demokratickou a významnou parlamentní stranou.

Nezřídka se ale objevují tvrzení, která demokratičnost strany popírají. Dokázal byste uvést nějaké příklady či principy, které toto tvrzení vyvrací?

Demokratičnost strany se nevyjadřuje v jejím názvu, ale jejími základními dokumenty a její každodenní prací. V našich stanovách nenaleznete nic, co by bylo v rozporu s právním řádem. Ani ve vnitřních poměrech nejsou uplatňovány principy, které by dělaly z KSČM nedemokratickou stranu. Poměrně velká pozornost je věnována tvorbě orgánů odspodu nahoru. Strašení komunisty je vděčné předvolební téma pro ty, kterým docházejí věcné argumenty.

Jak pohlížíte na mínění ostatních politických subjektů, pro něž jste za antisystémovou stranu, s níž nelze jít do koalice?

Je pravdou, že jsme stranou systémové změny. Nejsme antisystémovou stranou. Jsme čitelní, jasní a konzistentní v názorech. KSČM má stabilní voličskou podporu.

Váš kolega, europoslanec, Miloslav Ransdorf dlouhodobě kritizuje sankce EU vůči Rusku. Jaký postoj zaujímáte Vy?

Tato oblast mě velmi zajímá. Mám mnoho přátel na Ukrajině i v Rusku. Dnešní Rusko je kapitalistická mocnost, stejně jako jsou kapitalistickou mocností Spojené státy. Podle mého názoru jsou události na Ukrajině střetem těchto mocností. Byla k tomu i do značné míry zneužita Evropská unie, která se snaží vytvářet jakousi jednotnou euroatlantickou politiku směrem k ostatním zemím. Je to poněkud nešťastné.
Komu pomůže, když bude Evropa oddělena od ruského plynu a ruské ropy? Tomu, kdo bude schopen nám tuto surovinu dodat. Rusko je pochopitelně také závislé na Evropě, ale může dnes klidně "otočit kohoutky" a nasměrovat potrubí na východ. Komu to pomůže? Evropě určitě ne. Vzájemná výměna Evropy a Ruska začala v posledních letech nabírat na objemu. Dokonce i Česká republika konečně začala zvětšovat objemy vývozu technologií a technologických celků do Ruské federace. Před pětadvaceti lety jsme z politických důvodů přerušili ekonomické vazby a velmi těžko jsme je znovu vytvářeli. Byli jsme okamžitě nahrazeni. Ani dnes se nejeví situace jinak, a dokonce jsem přesvědčen, že i země "hrající si" na tvrdé sankce se budou dostávat na ruské trhy přes třetí země. Nejhlasitějším zastáncem sankcí v Evropě byla Angela Merkelová, tu však brzy ztišili němečtí průmyslníci. K tomu není co dodat.

KSČM si klade za cíl vystoupit z NATO. Co ji k tomu vede?

Já si myslím, že dostatečným garantem by měla být Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Pokud tvrdíme, že nejsme proti nikomu zaměření, tak proč někoho z tohoto procesu vylučovat. OBSE sahá od Atlantiku po Ural. Těm, kteří tvrdí, že hlavním nepřítelem je dnes Rusko, pochopitelně vyhovuje NATO. My bychom z něho rádi vystoupili. Ne vždy NATO bojuje za zájmy všech členských států, ale pouze za zájmy některých.

Děkuji za rozhovor. Sdělil byste ještě čtenářům, co rád děláte ve volném čase?

Mám mnoho zájmů, rád jezdím na motocyklu, houbařím, zahrádkařím. Jsem také kutil. Čím víc se mi na tyto činnosti nedostává času, tím víc po nich toužím. Ale tak to často chodí a patrně v tom nejsem žádnou výjimkou.

Šarlota Šudrychová, šéfredaktor portálu Pardubice podle vás
Fotografie: Pardubický kraj


Změň Pardubice

Máte nápad, jak změnit Pardubice k lepšímu?
Potřebujete si vyjasnit otázky v řízení města?
Máte vzkaz pro zastupitele?

Napište nám!


© 2017, Pardubice podle vás – všechna práva vyhrazena

Nahoru ↑