Pardubice podle vás


Třiašedesát let trolejbusů v ulicích Pardubic

20.leden 2015 18:21

Třiašedesát let trolejbusů v ulicích Pardubic

Trolejbusy se v poslední době v Pardubicích staly často skloňovaným tématem, zejména v souvislosti s jejich provozem na třídě Míru. Pardubičané je vnímají jako samozřejmou součást svého města a málokdo ví, kdy se poprvé v pardubických ulicích objevil první stroj s typickými „klacky“ na střeše, nebo že trolejbusy jezdily i kolem Josefa na Cihelně či do Ohrazenice.

Tramvaje nevyšly, trolejbusy ano

Touhy Pardubičanů po veřejné dopravě se začaly objevovat na začátku minulého století, kdy místní nyli zejména po tehdy velmi módní tramvaji (v oněch dobách jezdila třeba i v Bohumíně nebo Mariánských Lázních). Bylo vytvořeno mnoho plánů tramvajových sítí (nad jiné čněl třeba návrh na meziměstskou tramvaj do Sezemic), leč žádný nebyl uveden do praxe a první městské hromadné dopravy se naše město dočkalo až v roce 1950, kdy byl založen Dopravní komunální podnik města Pardubic a do ulic vyjely dvě autobusové linky. Doba poválečná byla v Československu dobou vzmachu trolejbusové dopravy a v letech 1946–1952 se trolejbusy objevily v jedenácti českých městech, Pardubice nevyjímaje.

První desetiletí – trať kolem Josefa

Slavnostní zahájení provozu pardubických trolejbusů proběhlo přesně před třiašedesáti lety 20. ledna 1952.
První linkou byla rovnou ta nejdelší – meziměstská trojka. Ta v té době jezdila od starého nádraží, kolem „záchodků“, ulicí U Stadionu, kolem jatek a pak přes starý labský most v místech dnešního zdymadla k Josefovi a pak dále v přibližně dnešní trase. Zanedlouho byla prodloužena až k dukelské vozovně. V dalším roce „ztrolejbusovatěla“ dosud autobusová linka číslo 1, jezdící v trase Jesničánky–Nemocnice.
V roce 1954 vyjely ekologicky šetrné vozy i na linku 2 v trase Jesničánky–Slovany. V letech padesátých sužovalo pardubické trolejbusy mnoho problémů v podobě pomalé výstavby tratí, nedostatku materiálu i trolejbusů a přetěžovaných měníren (zařízení měnící proud 35 nebo 6 kV střídavých z primární rozvodné sítě na 600 V stejnosměrných pro trolejbusy), ale přesto v roce 1956 přibyla další linka, a to pětka, jezdící nejdříve od vozovny na Slovany. V roce 1958 došlo k otevření nové nádražní budovy a původní trať kolem starého nádraží (vedoucí přes náměstí Legií, Havlíčkovou a Jungmanovou ulicí) byla opuštěna a snesena. Dvojka začala jezdit od nového nádraží k nemocnici a jednička z Jesničánek na Slovany a tak jezdí dodnes. Trojka přestala jezdit na Duklu a svoji pardubickou konečnou našla u nového nádraží.

Trolejbusy zavítaly i do Ohrazenice

Rok 1960 přinesl další změny, asi nejvýznamnější bylo otevření „nového“ labského mostu (dnešního Wonkova) a přeložení trolejbusové tratě ze starého na nový most. Dnes už si málokdo dovede představit, že dlážděná ulice, lemovaná alejí starých stromů mezi zdymadlem a Cihelnou je původní hlavní tah na Bohdaneč, kudy kdysi jezdívaly i trolejbusy. Jen ti pozornější si pak v tomto úseku všimnou několika zachovalých betonových trolejových sloupů. Materiál z této zrušené tratě byl použit k výstavbě manipulační trati v ulici Ke Kamenci. Zbytkem této tratě je vlastně trať v ulici Sladkovského.
Rostoucí přepravní nároky semtínských dělníků zapříčnily vznik linky 7. Ta jezdila už v té době v skoro stejné trase, jakou brousí i dnes čili Dukla, vozovna–UMA.
V roce 1964 zavítaly trolejbusy i do Ohrazenice. Tehdy se objevila linka číslo 11 v trase od nádraží, kolem Trnové jako trojka a pak novou tratí do Ohrazenice. Ta se ale těšila z trolejbusů jen tři roky, v roce 1967 totiž kritický stav napájení a nevyhovující povrch ohrazenických ulic vyústil ve zrušení této dnes zapomenuté tratě. V Semtínské ulici některé sloupy stojí a v plánech na rozvoj trolejbusů je výhledově i obnovení ohrazenické trati. Točna linky 6 je dokonce osazena vcelku novými ocelovými sloupy. (Původní sloupy byly jen betonové.)
V roce 1966 přibyla trať na Židov, kam byla prodloužena pětka od divadla. Na druhém konci pětky byl postaven úsek na dukelské sídliště.

Do Polabin jen v sedle

Následující léta byla poznamenaná stagnací trolejbusové dopravy díky tehdy panující ropné hojnosti, Pardubice se ale vyhnuly osudu Prahy, Děčína či Českých Budějovic, které o své trolejbusy přišly. Další velkou změnou bylo až postavení trolejbusové tratě do vnitra Polabin v roce 1987. Celá stavba měl ovšem jeden háček, nebyla totiž hotova nová měnírna a celá trať byla použitelná pouze v době dopravního sedla, kdy nebyla napájecí síť tolik zatížena. A neboť by bylo politicky neúnosné, aby nová trať nebyla vůbec využita, zjevily se dvě polookružní linky 15 a 16, jezdící právě jen v sedlech od nádraží přes Polabiny a zpět. Ty byly v roce 1990 zrušeny, neboť byla dána do provozu polabinská měnírna, která umožnila plnohodnotný provoz.

Léta devadesátá: rozkvět trolejbusové dopravy

Díky nové měnírně vyjela trolejbusová jedenáctka (Polabiny, točna–Pardubičky) a čtyřka (Polabiny, točna–nádraží). V Polabinách zanedlouho přibyla ještě točna na Sluneční a čtyřka jezdila „z Polabin (Sluneční) do Polabin (točny)“. V roce 1996 byla dvojka prodloužena z nádraží až na polabinskou točnu a o dva roky později čtyřka začala jezdit v trase nádraží–nová točna u Globusu, kam byla prodloužena i jedenáctka. Na sklonku milénia vyjela linka 33, které je vlastní stále zanikání a obnovování. Jedná se o posilu trojky.
Protože se na přelomu tisíciletí uvažovalo o odsunu trolejbusů z třídy Míru (dnes opět velmi aktuální), byla zatrolejována Sukova třída, aby po ní mohla jezdit jedenáctka a chvíli i třináctka. Ta se stala trolejbusovou v roce 2002 poté, co byla vystavěna trať přes Drážku na sídliště Dubina. O rok později byla postavena tzv. dukelská spojka ulicí Demokratické mládeže, kudy dnes jezdí sedmička.

Na třídu Míru se vrátí jen tři linky

Poslední roky jsou ve znamení obnovování vozového parku. Přibyly i dvě méně významné linky 21 a 27. Diskusi o trolejbusech v Pardubicích nejnověji rozčeřila přestavba třídy Míru. Ta vyhnala na čas všechny linky po ní jezdící na Sukovu třídu. Po otevření třídy se vrátí trolejbusový provoz v dosti omezeném rozsahu: čtyřka (která pojede z Polabin ulicí Sladkovského a přes třídu Míru zpět do Polabin, jak jezdila i před uzavřením pardubického bulváru) a „symbolické“ linky 21 a 27, které jezdí pouze v pracovní dny od 6 do 16 hodin. Ve zbylém čase bude třída Míru úplnou pěší zónou.

Trať do Černé za Bory a trolejbusy na baterky

Za více než šedesát let se trolejbusy staly samozřejmou součástí Pardubic, dnes je trolejová síť v nepoměrně lepším stavu, díky moderním pružným sběračům a rychloprůjezdným výhybkám trolejbusy zrychlily a přestaly jim tolik „padat klacky“. Ve výhledovém plánu na rozšíření trolejbusové sítě je nejaktuálnější trať kolem Zámečku do Černé za Bory. Uvidíme, zda se jej někdy dočkáme. V nejbližší době by měly rozšířit vozový park dopravního podniku moderní trolejbusy s bateriemi, jež jsou schopny jízdy i mimo trolejové vedení. A co vy, Pardubáci, jaký máte vztah k trolejbusům?

Jaroslav Praisler, redaktor portálu Pardubice podle vás

Trolejbusy 9Tr jezdily v Pardubicích od roku 1962 do roku 1995. Tento kus č. 358 je historickým vozem DPmP.

Historický trolejbus PSHŽD 9Tr č. 353 v Bohdanči

První ''dlouhý'' 15metrový trolejbus 28Tr před rozestavěným AFI palácem na podzim 2008

Kloubové trolejbusy u nás nikdy nejezdily. Tento Sanos jezdil ve Zlíně a nyní patří nadšencům z PSHŽD

Trať ke starému nádraží vedla Havlíčkovou ulicí

Trolejbusová měnírna číslo v Polabinách (u zastávky Polabiny, TÚ)


Změň Pardubice

Máte nápad, jak změnit Pardubice k lepšímu?
Potřebujete si vyjasnit otázky v řízení města?
Máte vzkaz pro zastupitele?

Napište nám!


© 2017, Pardubice podle vás – všechna práva vyhrazena

Nahoru ↑