Pardubice podle vás


Přerov, Blatníkovská Lhotka, Bukovina aneb zaniklé vesnice kolem Pardubic

06.září 2015 21:47

Přerov, Blatníkovská Lhotka, Bukovina aneb zaniklé vesnice

Každý Pardubičan snad ví, kde jsou Počaply, kde je Starý Mateřov nebo Staré Hradiště. Pardubice nejsou obklopeny stejnými vsemi od počátku. Některé zanikly, jiné vznikly později (na příklad na konci 18. století, v době tzv. raabizace). Nyní se velmi stručně ponoříme do historie těch zaniklých.

Přerov

Vesnice, jež nesla stejné jméno jako moravské město, je poprvé připomínána ve 14. století v souvislosti s platem kazatele v kapli Betlémské. Ves stávala v místech dnešní ulice U Trojice a nejvýchodnějšího cípu dnešního Svítkova. Přerov zanikl v dobách třicetileté války; na konci 18. století zde kolem kaple Nejsvětější Trojice s léčivým pramenem (kaple shořela 1860, na jejím místě byla postavena nová, její rozvaliny jsou dodnes k vidění kousek od záchytné stanice) začala vyrůstat osada s názvem Přerovsko, který upomínal na název zaniklého Přerova. Přerovsko se postupně stavebně i v povědomí lidí spojilo se Svítkovem. Dnešní ulice Přerovská, vedoucí na severním okraji Svítkova podél železničního koridoru, tak není pojmenována podle moravského statutárního města, ale podle dávného Přerova u Pardubic.

Lhota u Přívozu

Na informace týkající se Lhoty u Přívozu jsou historické prameny skoupé, o její existenci se zmiňuje Josef Sakař, známý pardubický historik. Měla stát u Rosic na pravém břehu Labe, kde býval přívoz. Dnes je přibližně v jeho místech most na silnici mezi Svítkovem a Rosicemi.

Lhotka

Lhotka, v některých pramenech uváděna jako Lhotka Rybářská, stávala na mírně severovýchodně od pardubického starého města u sezemické silnice v místě dnešních Hůrek. Na konci 15. století za Viléma z Pernštejna byla Lhotka společně se západněji položenou Bukovinou z velké části zatopena vodami Velkého rybníka (po něm je pojmenována dnešní ulice Do Nového) a její pozůstatky Vojtěch z Pernštejna roku 1531 daroval městu, a jeho území se tak díky tomu „natáhlo“ až k Počaplům. Pro později vzniklou osadu na místě Lhotky se vžil název Hůrka podle vyvýšeniny, která je součástí tzv. spojilské žíly, která vznikla společně se zdvihnutím Kunětické hory. Poněvadž dnešní Hůrka leží na katastru bývalé Lhotky, je součástí katastrálního území Bílé Předměstí, které je zde nezvykle protáhlé (sídliště Dubina leží v k. ú. Studánka). Připomínkou Lhotky, ovšem trochu zavádějící, je název ulice Ve Lhotkách ve vilkové zástavbě na Židově. Tato ulice má připomínat zaniklou ves Lhotku, ale stojí na poněkud jiném místě.

Bukovina

Podobný osud jako Lhotka měla Bukovina. Ta ležela blíže k vlastním Pardubicím, než i ji z části zalily vody Nového rybníka a byla darována Vojtěchem z Pernštejna městu Pardubice. Další ránu Bukovině udělila třicetiletá válka. U zbylých stavení byl roku 1624 zřízen židovský hřbitov a od té doby se  usedlostem původně bukovinským, jež se ale vlastně staly přímou součástí Pardubic, říkalo V Židově nebo Na Židově. Koncem 18. století byl vysušen Nový rybník, zástavba původní Bukoviny pomalu splývala s Pardubicemi, až se ztratil starý název osady, jenž byl ovšem uchován (stejně jako název Lhotky) v pojmenování ulice Na Bukovině, vedoucí jižně od Husovy ulice, která leží opodál původní vsi Bukovina.

Blatníkovská Lhotka

Stavení Blatníkovské Lhotky stávala jižně od Rybitví na pravém břehu Labe až do přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy byla srovnána se zemí v souvislosti s výstavbou průmyslového areálu Východočeských chemických závodů, dnešní Synthesie (masívní výstavba chemických závodů však začala již za války, v roce 1940).

Po Blatníkovské Lhotce je pojmenována jedna z usazovacích nádrží na jejím místě – Lhotka.

Další informace o Blatníkovské Lhotce i jejím zániku jsou těžko dohledatelné, ačkoli od něj na rozdíl od ostatních vsí, o nichž píšu, uběhlo sotva půl století. Když zadáte do internetového vyhledávače dotaz „Blatníkovská Lhotka“, vyběhne vám desítka odkazů druhu „počasí v místě Blatníkovská Lhotka“ či „rande v místě Blatníkovská Lhotka“. Je vidět, že i po půl století neexistence vsi je její internetová stopa dost čitelná, i když údaje přímo o ní, o jejích dějinách na internetu chybí.

Pro úplnost dodejme, že výstavba VCHZ se dotkla i Rybitví. Z prapůvodní rybitevské zástavby dnes stojí toliko rodný domek bratranců Veverkových, v němž je pamětní síň vynálezců ruchadla, ostatní rybitevské domy jsou až z období po první světové válce.

Lepějovice

Trochu dále od Pardubic – u Valů u Přelouče – stávala vesnice Lepějovice. První zmínka o ní se datuje už do dvanáctého století. Lepějovicům zasadila velkou ránu vlna stavění rybníků v první polovině 16. století (rybník Lepějovický, Mlýnský – dnes už vysušené), druhou pak třicetiletá válka. Na začátku 18. století pak odcházejí poslední dva sedláci z Lepějovic a na místě původních gruntů je postavena barokní hájovna, dochovaná dodnes, ale v dosti zpustošeném stavu. Lepějovický kostel byl po třicetileté válce, kdy byl poničen, zbarokizován a dodnes stojí na svém místě. Ve sklepě hájovny byl archeology v minulém století odkryt starý sklep, jenž dokládá, že na místě této lesovny opravdu stávala středověká ves Lepějovice.

Jaroslav Praisler (externí odkaz) (nové okno), redaktor portálu Pardubice podle vás


Podpořte nás

Vážení čtenáři,
v současné chvíli se pokoušíme získat příspěvky na naši další činnost. Rádi bychom se v budoucnosti pustili do dalších projektů, jako byly předvolební debaty, workshopy či známkování zastupitelů, na to nám ovšem chybí dostatek finančních prostředků.
Pokud k nám rádi chodíte a líbí se Vám naše práce, budeme vděční i za jakýkoli příspěvek. Stejně tak i za šíření této zprávy nebo pomoc při hledání sponzorů. Více informací naleznete zde. Děkujeme.

Za redakci,
Šarlota Šudrychová, šéfredaktor portálu


© 2017, Pardubice podle vás – všechna práva vyhrazena

Nahoru ↑