Pardubice podle vás


Přelouč – západní soused na dosah

02.leden 2015 19:18

Přelouč – západní soused na dosah

Město Přelouč leží asi 15 km západním směrem od Pardubic. Není ovšem mezi jejich obyvateli nikterak oblíbeným cílem výletů, což je možná trochu škoda, poněvadž i ona může lidem s neklidnými botami leccos nabídnout. Jedná se o jedno z nejstarších měst ve východních Čechách; již roku 1086 jej král Vratislav I. věnoval opatovickému klášteru. Dnes v něm žije asi 9 000 lidí. Výhodou je, že leží poměrně nedaleko za humny našeho města a má s Pardubicemi výtečné spojení – vlak do Přelouče jezdí většinou každou hodinu a na kole je člověk v Přelouči za pětašedesát minut.

Divišova vila a čekající komora

Zvolíte-li pěší výlet s tím, že vystoupíte na přeloučském nádraží, tak vězte, že první pamětihodnost, na níž po cestě do středu Přelouče (od nádraží musíte jít vpravo) narazíte, je Divišova vila architekta Rudolfa Kříženeckého. Tato stavba z počátku 20. století sloužila dlouhou dobu jako městské muzeum, později jako pečovatelský dům a nyní, po nedávné rekonstrukci, jako galerie. (Přeloučské muzeum nyní nemá žádné stálé prostory a vystavuje tak v různých prostorách zapůjčených.)
Odbočíte-li za vilou doprava a uděláte si tak malou zacházku, dojdete na zdymadlo, jednu z typických přeloučských staveb. Tato architektonicky zajímavá vodní stavba pochází z 20. let minulého století a její součástí je i malá vodní elektrárna a prakticky nikdy nepoužívaná plavební komora, která už bezmála 90 let čeká na splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic.

Občasnká záložna, dominanta města

Po návratu ze zacházky k Labi pokračujeme rovně po Hradecké ulici, místním „bulvárku“, přes tamější Pernštýnské náměstí, až dojdeme na hlavní přeloučské náměstí, na Masarykovo. Na jeho východní straně stojí stavba, tvořící typickou siluetu Přelouče, viditelnou nádherně třeba z vlaku, jedete-li na Prahu. Tou stavbou je neskromně pojatá novorenesanční Kříženeckého Občanská záložna z roku 1909, svojí velikostí a impozantností připomínající spíše nějaký zámek nebo stavbu v centru velkoměsta.
Jižní část náměstí lemují měšťanské domy s podloubím; na jednom z domů je pamětní deska Ladislava Quise, jednoho ze spisovatelů-ruchovců. Na opačné straně náměstí stojí velkolepá budova bývalé radnice se základní školou. Dnes v celé budově sídlí už jen školské zařízení; městský úřad dlí o pár desítek metrů níž, na naší procházce naň ještě natrefíme. I Přelouč má „povinné“ památky – na náměstí morový sloup a za budovou základní školy je poněkud schován barokní kostel sv. Jakuba Většího. Naproti kostelu je domek, v němž pobývala národní buditelka a kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová.

Nezvyklý kostel a přeloučský rošt

Vydáme-li se dále na západ Zborovskou ulicí, dojdeme k velmi zajímavé stavbě – českobratrskému chrámu z roku 1905 z pera již zmíněného Rudolfa Kříženeckého. Celá stavba působí i s přilehlou farou nezvyklým dojmem díky lunetám a sgrafitům, zdobícím omítky staveb.

(Pokud patříte mezi sportovní nadšence, udělejte si krátkou zacházku směrem dolů k železniční trati a přes říčku Švarcavu, kde naleznete hřiště místního Rugby klubu Přelouč.)

U českobratrského kostela pokračujeme ke kruhovému objezdu na hlavní silnici, uprostřed něhož trůní velký ocelový rošt, který je vyobrazen i v městském znaku. Jedná se o rošt sv. Vavřince, patrona opatovického kláštera, jemuž Přelouč náležela. Na takovémto roště byl tento světec popraven upečením. Odsud se vydáme ulicí Tůmy Přeloučského zpět na východ kolem rodného domku známého herce a dabéra Františka Filipovského, dále projdeme kolem bývalé novorománské synagogy, dnes sloužící církvi československé husitské. V ulici Tůmy Přeloučského (Tůma byl kazatelem jednoty bratské) ještě nalezneme novou budovu radnice a budeme dál pokračovat k poslednímu zastavení naší procházky po metropoli východního Pardubicka.

Vynálezce ruchadla odpočívá v Přelouči

Dojdeme na hlavní ulici, vedoucí na Pardubice, půjdeme po ní do kopce až k hřbitovu, na němž stojí poutní kostel Navštívení Panny Marie se zajímavým prvkem dvou věží, zvýšených Františkem Schmoranzem. Na zdi kostela je pamětní deska Františka Veverky, vynálezce ruchadla. Mezi hroby na pohřebišti najdeme i Veverkův, jasně poznatelný díky modelu ruchadla, rov jeho zdobící.
Za křesťanským hřbitovem je i židovský, ten je ale zcela zpustlý, zarostlý a ve zbědovaném stavu.
Zde, u židovského hřbitova na kopci nad městem, ukončíme naši procházku přeloučskými ulicemi. Kdo je již zbědován a nyje po teplu domova, může zamířit z kopce na nádraží, a ten, kdo je pro turistiku nadchnut více, ten může pokračovat třeba po zelené značce na opočíneckou železniční zastávku, cestou ještě uvidí ještě mnoho zajímavého, například zaniklou ves Lepějovice, to ovšem již není obsahem tohoto článku.
Vyjdejte se do Přelouče, je to zajímavé město a procházka po něm je více než příjemná, neboť ačkoliv leží Přelouč na hlavních tazích – jak na železničním, tak na silničním –, jeho střed je překvapivě více než poklidný.

Jaroslav Praisler, redaktor portálu Pardubice podle vás

Škola na náměstí

Pamětní deska Ladislava Quise

Vykukující věž kostela sv. Jakuba Většího

Detail sgrafit na českobratrském kostele

Rošt sv. Vavřince na kruhovém objezdě

Panorama města při příjezdu od Pardubic


Změň Pardubice

Máte nápad, jak změnit Pardubice k lepšímu?
Potřebujete si vyjasnit otázky v řízení města?
Máte vzkaz pro zastupitele?

Napište nám!


© 2017, Pardubice podle vás – všechna práva vyhrazena

Nahoru ↑