Pardubice podle vás


„Pardubickej lajf” je o příbězích, které spolu zažíváme, říkají jeho autoři

26.říjen 2016 20:25

„Pardubickej lajf” je o příbězích, které spolu zažíváme

Tričko s nápisem Pardubickej lajf si chtěl Michal Chlumský nejprve vyrobit jen sám pro sebe. O pomoc požádal svého kamaráda Ondřeje Píšu, který vystudoval grafickou školu a zároveň měl chuť si vyzkoušet techniku sítotisku. Původní plán se ale změnil v okamžiku, kdy se tričko zalíbilo dalším lidem.

„Všichni se ptají, jestli to tričko je pro nějakou partu, ale to tričko je pro všechny, všichni jsou součástí pardubického života. Není to pro žádný elitářský kroužek. Uvědomil jsem si, že tohle město má několik různých vrstev. Pardubickej lajf je o tom uvědomit si, jaký příběhy tu spolu zažíváme, a že ten život tady je hodně pestrý a fajn,” popsal Chlumský.

Stejné pocity sdílí i Píša: „Pardubickej lajf je podle mě pojem, který se nedá vysvětlit, ale musí se cítit. Je to pro každého, kdo má kladný vztah k tomuhle městu, jeho lidem, neomezuje ho, baví ho, rozvíjí ho.”

Pardubickej lajf měl od počátku vzdát poctu městu a životu v něm a taktéž zachycovat jednotlivé fenomény, které se v Pardubicích odehrávají. Ať už jde o „Devetadvacítku”, barový život či Duklu Vozovnu. „Není to o tom, že by tady byla nějaká zajímavá památka, nějaký monument. Ale o tom, že na Perštýňáku jsou narvané zahrádky, lidi, co tam sedí, jsou v pohodě, uvolněný, chtějí se bavit. V žádném jiném městě jsem ten pocit neměl,” sdělil Chlumský.

Odvážní blázni

Pro Pardubickej lajf si Chlumský s Píšou vybrali techniku sítotisku. „Sítotisk jako takový je jedna z nejstarších tiskových metod. Pracuje na jednoduchém principu průtisku, kde se na síto, které je vypnuté třeba i do obrazového rámu, vylije speciální fotocitlivá emulze, která přísně reaguje na světlo,” řekl Píša. Síto vyráběla dvojice za tmy zhruba šest hodin, aby celý proces ještě trochu urychlila, vypomohla si fény. „Abychom na to alespoň trochu viděli, blikali jsme si červenou blikačkou. Červené světlo tomu nevadí, bílé dělá naopak onen efekt,” upozornil Píša.

Po zaschnutí barvy zrcadlově položili vzor pod síto a pomocí halogenového světla jej nechali propálit do síta. „Nakonec bylo už jen potřeba vzít síto pod sprchu a vymýt přebytečnou emulzi,” řekl Chlumský.

Michal Chlumský

Je absolventem evropských studií. Taktéž absolvoval stáž v Bruselu. V současné době pracuje v Koalici nevládek Pardubicka a vytváří vlastní aktivity.


Ondřej Píša

Během studií reprodukční grafiky se začal zajímal o analogovou fotografii. Práce v temné komoře se světlocitlivými materiály ho chytla natolik, že se rozhodl vyzkoušet si výrobu sítotiskové šablony a potisk triček.

Nebezpečná žehlička

Sítotisk je jednou z nejjednodušších profesionálních tiskových metod, ale zároveň také vyžaduje dostatek času. „Když jsme říkali lidem, kteří těmto technikám rozumí, že to chceme dělat přes sítotisk, tak na nás koukali jako na odvážný blázny. Je to totiž poměrně časově náročná technika. Výroba síta a prvních čtyř triček nám trvala hodiny. Postupně ale pilujeme techniku a čas na výrobu jednoho trička se snižuje,” uvedl Píša.

Jak Chlumský, tak Píša se shodují na tom, že chtějí, aby výroba nápisu probíhala pod jejich vlastníma rukama. „Nikdy nechceme jít cestou, že bychom to zadali nějaké fabrice a vždycky chceme jít přes sítotisk,” poznamenal Chlumský. Krom toho, že tisk probíhá ručně, kreslí Píša na každé tričko jeho výrobní číslo, čímž se každé z nich stává unikátním.

První trička byla rozpitá a barva se z nich rychle vymývala. „Museli jsme vykoumat, kolik barvy použít, jak moc síto přitlačit na tričko, jak rychle ho zdvihat. U prvních triček jsme udělali tu chybu, že jsme si koupili obyčejné tričko z módního domu, měli jsme o něco levnější barvu a co nejdůležitější pořádně jsme to nepřežehlovali,” vysvětlil Píša.

„Do té doby jsem nedržel žehličku v ruce, přímo jsem z ní měl fóbii, jsem se bál, že se spálím a přišlo mi to hrozně nebezpečný. A najednou je ze mě profesionální žehlič,” zažertoval Chlumský.

Osm triček v Bushmanu

Nejlépe jim propagace triček funguje, když si je sami vezmou na sebe za bar nebo když si tričko vezme někdo do své komunity. „Nemáme objednávky tak, že bychom dělali třeba reklamy na facebooku. Všechno je o tom, že v tom vidí nás nebo lidi, co si to už objednali,” řekl Chlumský. Nejvíce ho na tom baví kreativita a zábava, co je s tím spojená.

„Nedávno jsem byl v Bushmanu, a to samé triko tam mělo osm lidí a nikomu to nevadilo. Naopak člověk cítí tu sounáležitost,” popsal Píša.

Do budoucna by dvojice ráda nabídla Pardubickej lajf také na kulichách a plátěných taškách.

„Ty bychom chtěli nakoupit v CEDRu, což je neziskovka v Pardubicích, která pomáhá lidem s duševním onemocněním,” uvedl Chlumský. „Duši má potisk, tak aby i ten materiál měl v sobě nějaký příběh,” doplnil Píša. Vedle toho již nyní chystá dvojice nové motivy.

Šarlota Šudrychová (externí odkaz) (nové okno), šéfredaktor portálu Pardubice podle vás
Fotografie: Archiv Pardubickej lajf


Změň Pardubice

Máte nápad, jak změnit Pardubice k lepšímu?
Potřebujete si vyjasnit otázky v řízení města?
Máte vzkaz pro zastupitele?

Napište nám!


© 2017, Pardubice podle vás – všechna práva vyhrazena

Nahoru ↑