Pardubice podle vás


Pardubice už ví, že život je Cabaret!

03.březen 2014 18:42

Pardubice už ví, že život je Cabaret!

Minulý nově uvedený titul (Rozbitý džbán) na repertoáru Východočeského divadla se zatím setkal s poměrně negativními ohlasy. Naštěstí se ale chystala premiéra jednoho světově velmi úspěšného muzikálu.

Celosvětový hit

Když se řekne „Cabaret“, určitě mnohým z vás se automaticky vybaví ústřední chytlavá melodie titulní písně z tohoto díla a závěrečný vyzývavý verš „Come to the cabaret!“. Ačkoli se Cabaret může jevit jako odlehčující zábavná podívaná, ve skutečnosti muzikál zpracovává poměrně vážné téma. Děj se odehrává v Německu roku 1931, kdy americký spisovatel Cliff Bradshaw přijíždí do Berlína hledat inspiraci pro svůj román. Zde se seznamuje s kabaretní zpěvačkou (a Angličankou) Sally Bowlesovou a krátce na to s ní začíná žít. Na pozadí této dějové linie se dávají do pohybu významné dějinné události, neboť nacistická ideologie se nezastavitelně dere k moci.
Muzikál Johna Kandera a Freda Ebba se po své světové premiéře na Broadwayi v roce 1966 stal okamžitě hitem a od svého prvního uvedení pamatuje řadu obnovených premiér i zahraničních produkcí. Na úspěch tohoto díla navázala jeho neméně úspěšná filmová adaptace z roku 1972. Snímek s Lizou Minelli v hlavní roli získal osm Oscarů včetně ceny za nejlepší režii. Znovu uvedení Cabaretu na Broadwayi je plánováno na duben letošního roku.
České publikum se setkalo s Cabaretem již několikrát, v Pardubicích se této látky ujal ostřílený muzikálový režisér Petr Novotný. Novotný, jenž má na svém kontě veledíla, jako je Jesus Christ Superstar nebo Bídníci, to s tímto žánrem prostě umí a umí to i s naším spíše činoherním souborem. Svou koncepcí se nesnaží nijak šokovat, jeho práce je ale čistá a precizní. Cabaret je z velké části herecký muzikál, ale i tak je zpracován se vší parádou. Nejsou zde nutné žádné ústupky, jak tomu bylo třeba u Chicaga, a inscenace splňuje všechny požadavky žánru. Nápaditá a hodící se choreografická čísla Petry Parvoničové jsou do prostředí berlínského kabaretu skvěle vymyšlená a nutno zdůraznit, že jsou i na jedničku zvládnutá. Muzikál se navíc obešel bez dopouštění sborů z nahrávky, jak se občas stává, za což mu připisujeme ohromné plus.

Dobré obsazení je polovina úspěchu

Chválou nebudeme šetřit ani u hereckých výkonů. V hlavní roli Sally Bowlesové se představila Martina Sikorová, jejíž podání bylo prakticky bez chyby a navíc dostala příležitost ukázat své nezpochybnitelné muzikálové kvality. Sally nabízí širokou škálu hereckých poloh, které má herečka bravurně zvládnuté. Martina nemá sebemenší problém se zpěvem a taneční složka byla perfektní. Číslo „Mein Herr“ patřilo po choreografické a pěvecké stránce k nejlepším výstupům. Martině se dokonce podařilo Sally vtisknout charisma, což u Sikorové není tak časté. Když zohledníme suverenitu, s jakou Sikorová roli ztvárnila, a náročnost role (jak z hereckého, pěveckého i tanečního hlediska), můžeme hovořit o jednom z nejlepších muzikálových výkonů, se kterými se prkna Východočeského divadla v posledních letech setkala. Doufejme, že Martině její pojetí role vydrží, a věřme, že až se vyhraje a s rolí sžije, její výkon pak bude ještě lepší.
Rovnocenným partnerem pro Martinu byl Ladislav Špiner jako Kabaretiér, který provázel celým večerem a jehož role má v muzikálu neopomenutelnou symboliku. Po dlouhé době jsem si užívala Špinerova talentu a charismatu, neboť Kabaretiér je a má být přehnaná karikatura a Špiner toto zvládá s osobitostí sobě vlastní. Přehnané herectví je zde zcela na místě, Špiner je vlastníkem silného zajímavého hlasu, se kterým umí dobře pracovat, a můžeme zde obdivovat i jeho pohybovou zdatnost. Novotný zkrátka nemohl sáhnout po nikom jiném a Špiner na jevišti opět září.
Trojici představitelů hlavních rolí uzavírá Josef Pejchal jako Cliff Bradshaw, který svým tradičně kvalitním výkonem za svými výraznějšími kolegy lehce zaostává. To ale nic nemění na tom, že jeho pojetí role je velmi dobré a že je skvěle obsazený. Z dalších účinkujících zmiňme Dášu Novotnou, která dokazuje, že nemá slabé chvíle, a Jiřího Kalužného, který si sice musí na písně ještě zvyknout, ale herecky je skvělý jako vždycky. Dále hrají Petra Janečková, Martin Mejzlík, Alexandr Postler a další.
Kromě „personálního“ zajištění inscenace můžeme pochválit i scénu, jejíž autorem je Ivo Žídek. Veškerý děj tak v podstatě neopouští prostředí kabaretu, což dává inscenaci další symbolický rozměr. Rovněž ocenitelné jsou tradiční kostýmy Romana Šolce, který ale nápaditě vyřešil otázku nacistických motivů.

Varování: dílo vyvolává emoce

Cabaret má velmi silnou pocitovou složku. To je patrné zvláště v druhé části představení, kdy se nacistická moc plně rozvíjí, a inscenace má působivou tísnivou atmosféru, která prostřednictvím kabaretních čísel stále graduje. Tato schopnost muzikálu vyvolávat silné emoce opět svědčí o výborném zpracování díla. Tento fakt také potvrzuje dlouhotrvající premiérová děkovačka.
Muzikálu Cabaret chybí do dokonalosti jen jedno – živá hudba. Výkony účinkujících by si tento bonus určitě zasloužily, ale i tak je představení nadprůměrně dobré. Představitelé hlavních rolí výrazně nezaostávají v žádné ze složek muzikálového žánru, navíc se zde setkáváme s bohatou choreografií a scénou, která dělá z Cabaretu Východočeského divadla působivou a velkolepou podívanou, jež ale zároveň pocitově útočí – v tom nejlepším slova smyslu slova – na diváka svoji ideologickou tváří. Inscenace je navíc skvěle obsazená a herecky dokonale zvládnutá, a to ve všech případech. Pro mě se představení řadí na samou špičku repertoáru mezi nezapomenutelné inscenace My Fair Lady a Cikáni jdou do nebe. Novotný opět ukázal, že ví, jak na to, a já doufám, že si muzikál najde v Pardubicích své fanoušky, protože toto zpracování si to skutečně zaslouží.

Jana Sekerová, redaktor Pardubice podle vás
Fotografie: Michal Klíma/Východočeské divadlo


Změň Pardubice

Máte nápad, jak změnit Pardubice k lepšímu?
Potřebujete si vyjasnit otázky v řízení města?
Máte vzkaz pro zastupitele?

Napište nám!


© 2018, Pardubice podle vás – všechna práva vyhrazena

Nahoru ↑