Pardubice podle vás


Neznámé a zapomenuté věže nad starým městem

28.srpen 2015 14:35

Neznámé a zapomenuté věže nad starým městem

Zelená brána dnes stojí uprostřed města jako jeho dominanta. Nebe nad starým městem přesto v minulých dobách bylo protnuto více věžemi, což můžeme vidět, pokud se podíváme na slavné vyobrazení Pardubic z roku 1602 od Jana Willenberga. Jejich slabé povědomí u obyvatel dnešních Pardubic se pokusíme prolomit. Vedle Zelené brány a Bílé brány obyvatelé Pardubic znali ještě další věže, které zajišťovaly bezpečí města či naplňovaly své další úkoly. Několik z nich vám představíme.

Stará radnice

Cesta pardubických hodin, původně zamýšlených na věž kostela Zvěstování Panny Marie, nás přenáší na poslední z významných věží, které dnes v Pardubicích už neuvidíme. Věží se pyšnil dům č.p. 6 na rohu Perštýnského náměstí a Perštýnské ulice, kde v letech 1515 až 1760 sídlila městská radnice. Dnes nenápadný dům skrýval příhodné prostory pro jednání tehdejší městské správy a také i pro hrdelní soudy. Dodnes dvoupatrová budova, v jejímž prvním patře se nacházel prostor určený radním a v druhém patře rychtářská místnost, nesla na kraji střechy štít se sedmi půloblouky a střechu s věžičkou. Střecha byla šindelová a na ní stála věžička skrývající pokoj pro hlásného a zvon. Součástí této stavby byl i orloj. V roce 1646 došlo k úpravě vzhledu budovy kvůli následkům švédského obléhání. Štít byl poupraven do tří větších půloblouků a v prostředním z nich byl umístěn orloj. Věžička došla barokní přestavbě a její vrchol zdobila cibulová střecha se zlatou bání na špici. Roku 1759 pardubická obec koupila Šteflovský dům na místě dnešní radnice. Nové radnici padly později „za oběť“ další vedlejší domy. Starou radnici koupil roku 1760 obchodník Karel Domažlický. Budova bývalé radnice pozbyla svého původního vzhledu a dnes je pouze nenápadnou budovou, které si kolemjdoucí zřídkakdy všimnou.

Zaniklá „hlavní městská věž“

Ačkoli je dnes Zelená brána symbolem Pardubic, měla i ona svou „konkurentku“. Roku 1530 dal syn Viléma z Pernštejna Vojtěch postavit nedaleko kostela Zvěstování Panny Marie věž. Měla být hlavní věží města. Stavby se později ujali konšelé. Hlavním úkolem věže, vyrůstající z dřívější zvonice kostela, bylo poskytnout zázemí trubačům a dokonce zde měl být umístěn orloj, ve smyslu hodin. Již roku 1532 byla fara, která dříve stála u kostela Zvěstování Panny Marie, přemístěna ke kostelu sv. Bartoloměje. Následkem přestěhování fary pro věž byla ztráta zájmu a její protahovaná stavba byla dokončena až roku 1541. Její vzhled byl přesto pozoruhodný. Měla kruhový půdorys a její výška lze doložit z Willenbergova vyobrazení města, kde má nad sebou tři řady oken. Na takto vybudovanou stavbu byl umístěn patrně osmiboký ochoz s jedním oknem na každé straně, na nějž dosedala mohutná helmicová střecha zakončená věžičkou. Vršek honosné střechy byl ozdoben koulí ze železa. Osud věže ale zdaleka nebyl tak slavný, jak se podle původního záměru mohlo zdát. Orloj byl umístěn na radničním domě, dnes dům na rohu Perštýnského náměstí a ulice Perštýnské, a trubač nakonec hlásil ze Zelené brány. Při švédském obléhání roku 1645 věž shořela a znova obnovena nebyla. S novým využitím se stala skladem střelného prachu s názvem „Bašta“. Zbytky jejích zdí zanikly v roce 1816. Dnes po ní na Komenského náměstí nezbylo nic.

Brány na Dlouhém neboli Zeleném předměstí

Okolo města existovala předměstí se svými vstupními místy. Dlouhé nebo také Zelené předměstí, které bychom dneska nalezli v místech třídy Míru, se rozkládalo kolem cesty, která spojovala Pardubice s Prahou, Kutnou Horou a Chrudimí. V místech proti začátku ulice bratranců Veverkových a pojišťovně stála, u konce dnešní třídy Míru, ještě před několika stoletími brána zvaná Horská. Její název je spojen s Kutnou Horou, kam cesta z brány směřovala. Jako i u ostatních městských bran je datována od roku 1507. Stavba byla kamenná a její průjezd byl překlenut gotickou klenbou. První patro bylo obytné a okno, patrné z Willenbergova vyobrazení Pardubic, bylo nasměrované ven z města. Stavba byla završena ochozem a dlátovou střechou. Horská brána vzala za své roku 1639 a oblouk, který po ní zbyl, musel později ustoupit silnici.

Ještě méně známá se jeví brána, která uzavírala osídlení u jižního příkopu města. Stála na dnešní ulici Karla IV. (u domů č.p. 41 a 42) tedy zhruba v místech vedle dnešního Penny marketu. Cesta, kterou zajišťovala, vedla z města do Nemošic a dále na Chrudim. Svou podobou připomínala bránu Horskou a svůj zánik také spojuje s rokem 1639.

Malé neboli Bílé předměstí

Na východní straně města, za Bílou branou, se rozkládalo menší předměstí zvané Malé předměstí nebo též předměstí „Mezi branami“, dnešní Bělobranské náměstí. Jak nejlépe vyčteme z posledního názvu, bylo opravdu sevřeno dvěma bránami. První z nich se nazývala „Mejtská“ a nebo od roku 1612 „Jelínkova“, podle Jakuba Jelínka, kterému patřil sousední dům (č.p. 134).  Nalézala se na břehu Chrudimky a jejím úkolem bylo chránit předměstí z východu. Jednalo se o jednopatrovou hranolovou věž jako u brány v ulici Karla IV. nebo u Horské brány. Stržena byla roku 1645.

Druhá brána se nazývala „Sedlářská“. Nalezli bychom ji na Labské ulici nedaleko Tenis Klubu (č.p. 14-15 a 37-38) ve významné poloze na hrázi, která vedla k labskému mostu. Most přes Labe byl postaven Vilémem z Pernštejna okolo roku 1494 v místě brodu poblíž dnešního zdymadla a cesta stojící na něm vedla do Hradce Králové. „Sedlářská“ brána byla hranolová se sedlovou střechou a na rozdíl od ostatních byla dvoupatrová. Zásadní nevýhodou v otázce stability byla její poloha na uměle vytvořené hrázi. Pozdější název věže má své vysvětlení právě v sousedních domech č.p. 14 a 15, kde od roku 1636 bydlel sedlář Fridrich Hejtmánek. I „Sedlářská“ brána přestala existovat v 17.století.

Objevování minulosti Pardubic je příjemným útěkem z uspěchané současnosti, a stejně tak je zajímavé odkrývat tajemstvích starých Pardubic.

Dominik Müller, redaktor portálu Pardubice podle vás
Kresba: Jan Willenberg (1602) (pozn. upraveno)


Podpořte nás

Vážení čtenáři,
v současné chvíli se pokoušíme získat příspěvky na naši další činnost. Rádi bychom se v budoucnosti pustili do dalších projektů, jako byly předvolební debaty, workshopy či známkování zastupitelů, na to nám ovšem chybí dostatek finančních prostředků.
Pokud k nám rádi chodíte a líbí se Vám naše práce, budeme vděční i za jakýkoli příspěvek. Stejně tak i za šíření této zprávy nebo pomoc při hledání sponzorů. Více informací naleznete zde. Děkujeme.

Za redakci,
Šarlota Šudrychová, šéfredaktor portálu


© 2017, Pardubice podle vás – všechna práva vyhrazena

Nahoru ↑