Pardubice podle vás


Martin Kolovratník: Kdyby se mi povedlo jeden z obchvatů uvést do života, budu šťastný

17.srpen 2014 20:12

Kolovratník: Kdyby se povedl jeden z obchvatů, budu šťastný

V podzimních předčasných volbách do Poslanecké sněmovny Pardubice získaly celkem čtyři zástupce. Dalším, koho jsme v rámci série rozhovorů s pardubickými poslanci vyzpovídali, je Martin Kolovratník.

Martin Kolovratník (*1975)

Narodil se v Pardubicích, kde dodnes žije. Vystudoval zde také Dopravní fakultu Jana Pernera Univerzity Pardubice. Po dvanáct let působil jako šéfredaktor a ředitel Českého rozhlasu Pardubice. V roce 2008 se spolupodílel na založení SKP-Centra, které se věnuje sociálním službám. Je také členem Rotary klubu. V roce 2013 kandidoval v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny za hnutí ANO.

Volby do Poslanecké sněmovny

V podzimních předčasných volbách jste poprvé kandidoval, a to rovnou do PS. Co Vás vedlo k tomuto kroku?

Přiznávám, že to byl ohromný skok a možná i trochu krok do neznáma. Před rokem došlo v rozhlase k personálním změnám. Vedení se rozhodlo snížit počet ředitelů - šéfů krajů na polovinu s tím, že by vždy dva kraje byly řízeny jedním ředitelem. I když jsem své šance neviděl jako příliš velké, plánoval jsem, že budu v rozhlase působit dál.
Ovšem když se rozkřikla zpráva, že nejspíše nebudu v manažerské pozici, oslovilo mě během několika dnů vícero politických stran. Mezi nimi i hnutí ANO, které mi myšlenkově bylo nejblíž. Jedním z největších  motivátorů pro mě byl kolega novinář Martin Komárek.
Všechno se pak odehrálo ze dne na den. Trval jsem na schůzce s Andrejem Babišem, protože ve chvíli, kdy bych se rozhodl jít do politiky, musel bych všechny aktivity v rozhlase ukončit. Není možné školit hlasatele či moderovat a zároveň se věnovat politice. Po úvodní schůzce mi Andrej Babiš nabídl, abych se stal lídrem kandidátky. Druhý den jsem šel dát výpověď a začal se naplno věnovat kampani.

Co Vás nejvíce překvapilo ve funkci poslance?

Překvapila mě složitost a komplikovanost vztahů ve sněmovně. Vždycky jsem pracoval s menší skupinou lidí. Co si v týmu dohodnete, to funguje. Politika, to je jiné prostředí než normální život. Překvapilo mě, že se často nedrží dohody, lidé mění názor. Za někým jdete, řeknete mu, že jsme se domluvili, a on se Vám podívá do očí a řekne: „Ono se to změnilo, strana to chtěla jinak.”

Zajímáte se o dopravu. Jaké jsou Vaše další politické preference?

Doprava je pro mě jednoznačně největším tématem. Hned v závěsu jsou média a okrajově to je i oblast neziskového sektoru. Léta pomáhám SKP- Centru, škole Svítání, sám jsem ve správní radě dalších dvou obecně prospěšných společností, které pomáhají seniorům.

Vnitřní struktura ANO

Na jakých demokratických principech funguje hnutí ANO? Uvedl byste konkrétní příklady?

Máme své stanovy, které jsou veřejně dostupné. Demokracie je nastavena odspodu. Když má učinit nějaké rozhodnutí oblast - např. Pardubice - tak je rozhodnutí na předsednictvu, rovněž jako je tomu, když se rozhoduje na úrovni předsednictva kraje.
Stejně tak to funguje i v poslaneckém klubu. Konkurenční strany (především TOP 09),  nám stále otlouká o hlavu: „Vy jste zaměstnanci Babiše,” nebo uštěpačně ironizují, že jsme zaměstnanci tzv. Anofertu. Pochopitelně to tak vůbec není. Když Andrej Babiš chodí na klub, tak říká: „Teď vy argumentujte, teď mě přesvědčte. Jste naším poslaneckým klubem a hlasujete každý sám za sebe i za Hnutí zároveň. Pojďme se tedy hádat, diskutovat a přesvědčovat!”

Poté si dáme orientační hlasování, jehož výsledkem se ve sněmovně řídíme. Také máme vypjaté momenty, jako zákonná opatření Senátu, státní rozpočet; při nich máme hlasování závazné.

Pan Babiš tedy nemá rozhodující slovo?

Jeho rozhodující slovo je dáno mírou jeho osobnosti. Když řekne svůj názor nebo něco prosazuje, tak v něj máme důvěru. Je to přirozené vůdcovství. Nesetkal jsem se s tím, že by někoho silou zamítl a řekl, že takhle to nebude.

V Poslanecké sněmovně zaujímáte mimo jiné funkci místopředsedy Hospodářského výboru. Co nejpodstatnějšího jste zde v rámci tohoto volebního období řešili?

Nad Hospodářským výborem se mi dodneška tají dech, jaká velká témata tam přicházejí. Jenom výběrově z nejdůležitějších věcí. Dostavba Temelína, kdy sedíte na židli vedle generálního ředitele ČEZu, pana Beneše, a argumentujete o tématech, kolik stojí elektřina, jestli má stát garantovat její cenu, nebo ne. Spolurozhodujete o stamiliardové investici. To se, jak říkám, člověku tají dech. Dalšími  velkými  tématy byl například zákon o veřejných zakázkách, o dopadu vlivu staveb na životní prostředí – a pochopitelně moje hlavní doména - doprava. Povedlo se nám například prosadit zvýšení výkupních cen za pozemky pod silnicemi. To se bytostně týká i naší R35 a já jsem rád, že díky mé práci se stavba konečně pohne.

Komunální politika

Pardubická pobočka (kancelář) ANO představila výběr kandidátů do komunálních voleb. Sám budete kandidovat ze čtvrtého místa . O co se v případě zvolení budete zasazovat nejvíce?

Celou dobu říkám to samé a nemění se to. Chci dělat na 100 % poslance. I v případě komunálních voleb vím, že nebudu mít ambice být členem rady nebo působit v organizacích zřizovaných městem. Vnímám to jako pomoc a rád bych působil v pozici řadového zastupitele. V případě dopravy umím propojovat problémy Pardubic s legislativou. Doprava je jasně jedním z největších místních témat. Říkám si, že kdyby se mi povedlo uvést do života jeden ze čtyř obchvatů, tak budu šťastný a budu to považovat za splnění mise ve volebním období.

Vaše účast na hlasování v PS se pohybuje okolo 69 %. Jakým způsobem se chystáte zajistit, aby z Vás případně nebyl jen další absentující zastupitel?

Těch 69-70 % není tak málo. Ministři jsou na tom mnohem hůř. U mě počet hlasování hodně ovlivňují začátky schůzí – tzv. procedurální hlasování. Když začíná program, tak poslanci žádají o časové změny, posuny a úpravy. Ovšem já většinou v tu chvíli se svým týmem (pozn. volební komisí) podepisuji hlasovací lístky, chystám volební proceduru a jednotlivá usnesení. A tak se mi stane, že za půl hodiny přijdu i o dvacet takových – relativně nedůležitých - procedurálních hlasování.

Popsal byste fungování vedení pardubického ANO?

Vrátím se k demokratickým principům našeho hnutí.  Máme svého krajského předsedu, což je osoba, která odpovídá politicky předsednictvu za celý kraj. To je v současné době pan Jan Řehounek.
Pod krajským předsedou jsou oblastní předsedové (Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Chrudim). Ti odpovídají za celou oblast a pak každá kandidátka má svého lídra. V Pardubicích je oblastní předsedkyní paní Helena Dvořáčková.
Personálně příprava kandidátky probíhá v přátelském duchu, kde je dozorující krajský předseda, výkonný předseda  oblasti a místní lídr. V sestavě těchto lidí řešíme kandidátku, obsazení, odborné skupiny, teze, témata a snažíme se ctít, že s kůží na trh jde místní lídr. Zde v Pardubicích mám pochopitelně důležitou roli i já jako místní poslanec a především náš lídr Martin Charvát. Pokud by s někým nebyl spokojen, což se stalo, tak měl jako lídr kandidátky rozhodující slovo.

V případě, že by ANO zde v Pardubicích uspělo, s kterými seskupeními by bylo ochotno jít do koalice?

Hnutí ANO nemá na celorepublikové úrovni žádné konkrétní politické zadání.  Já osobně budu proti případným jednáním s komunistickou stranou, jinak jsme otevření a budeme ctít přání voličů. Určitě by mi přišlo vhodné kopírovat vládní koalici. Tedy pokud by například byly vedle sebe na výběr dvě varianty s naprosto stejným počtem křesel, a měl bych na výběr mezi ANO a ČSSD a ANO a opozicí, tedy TOP 09 a ODS, tak bych byl pro ČSSD.

Jak hodnotíte činnost současné koalice?

Přijde mi škoda, že současné vedení města promrhalo velké šance, mohlo dokázat mnohem víc. Především komunikace mezi SPP a ČSSD vůbec nefungovala, ale na to se vedení nemůže vymlouvat. Měli na výběr víc variant, ale rozhodli takto. Když poukážu na velké plány, které se objevily v novinách, ať jsou to Tyršovy sady, přednádraží, třída Míru, tak bohužel nemůžu chválit a být pozitivní. Cítím to jako promarněnou příležitost. Ještě posílenou o to, že jako rekreant mám chatu u Hradce Králové, takže jako občan občas musím zajít na město něco řešit. V mých očích Hradec funguje mnohem lépe.

R35 a doprava

Pro novelu zákona na urychlení dopravní, vodní a energetické infrastruktury jste byl určen jako zpravodaj. Co vše tato funkce obnáší?

Zpravodaj je člověk, který ostatním vysvětluje, o čem zákon je, provádí je obsahem i hlasováním. Když jste zpravodajem pro sněmovnu, tak se stanete i garantem pro svůj klub a připravujete podklady pro interní analytický tým ANO.

V ANO tedy máte analytický tým expertů?

Je to tým placených expertů - analytiků, kteří zpracovávají písemné materiály. Před jednáním klubu máme připravené podklady ke každému zákonu, co je ten který zákon zač, kdo jej navrhl a jaké je k němu stanovisko.

Máte ještě další týmy kromě analytického?

Ne. Samozřejmě se ale sdružujeme podle toho, kdo se o co zajímá. Máme skupinu poslanců, která se věnuje sociální politice, dopravě, zdravotnictví, ale to spíše kopíruje výbory. Jedná se o neformální skupiny.

Zmínil jste, že každý z poslanců ANO přispívá na analytický tým. O jakou částku se jedná?

V našem případě je to zhruba necelá polovina expertného, tedy 7 tisíc korun.

Železničním dopravcům na našem území byla prodloužena výjimka, která jim na dalších pět let zajišťuje, že nemusí cestujícím platit odškodné za více než hodinové zpoždění. Za tímto návrhem zákona stojíte právě Vy. Co Vás vedlo k tomuto kroku?

Požádali mě o to členové vedení Českých drah i ministr dopravy. Přiznám, že z počátku jsem byl také skeptický. V kostce nejde jenom o nějaké refundace za zpoždění, ale i o další povinnosti, jako je dokončení modernizace informačních systémů. Problém je ten, že není dokončená infrastruktura železnic, kterou realizuje SŽDC (pozn. Správa železniční dopravní cesty). Pokud se staví trať a vlaky jsou vedeny například po jedné koleji v obou směrech, tak naberou zpoždění, za která ale nemohou. To byl jeden z hlavních argumentů. Je zde další problém - a to je bohužel chyba předchozích politiků a garnitur -, a to ten, že vztah Českých drah a SŽDC ještě stále není dokončen. Budovy nádraží jsou stále v majetku Českých drah, byť by ČD měly být jen čistě dopravce a veškerá infrastruktura by měla patřit SŽDC.

Ministerstvo dopravy by rádo do šesti let začalo se stavbou nových tratí určených pro rychlovlaky. Celkové náklady by se do roku 2030 mohly vyšplhat až na částku 600 miliard korun. Je tento projekt v současné době vůbec reálný?

Je to velmi ambiciózní věc a já ji ohromně fandím. Vysokorychlostní tratě mají obrovský potenciál. Když to hodně zjednoduším, tak si představte, že z Prahy do Brna byste se dostala na hodinu, z Prahy v Bratislavě byste byla za dvě hodiny, v Pardubicích z Prahy za dvacet minut.
Kdyby se tato síť vystavěla, a to je inspirace ze Švýcarska, tak by to nebylo na úrovni původních tratí, ale šlo by o tratě nové. Zvýšila by se tak železniční kapacita. Po starých tratích by jezdily nákladní vlaky.

Z jakých fondů by se hradily finanční výdaje na výstavbu těchto tratí?

Z OPD 2 (pozn. Operační program Doprava). Je možné finance získat z evropských peněz, ale nesmíme zaspat. Pokud nebudou připraveny projekty, tak o tyto peníze přijdeme. Pokud si představíte mapu republiky, už dnes jsou teoreticky možné plány, že by nás objeli. Z Wroclawi můžete jet do Mnichova a na Vídeň.

Český rozhlas a média

Po dvanáct let jste pracoval v Českém rozhlase. Nechybí Vám po takové době strávené ve veřejnoprávním sektoru novinářská činnost?

Přiznávám, že ano. Nebylo to zaměstnání, ale srdeční záležitost. Například moderování, mluvení na mikrofon i novinařina mi chybí a chybět bude. Na druhou stranu zjišťuji, že práce poslance je často podobná. Zjišťujete informace, voláte někam, mluvíte s lidmi nebo je přemlouváte.
Na začátku března jsem moderoval ples školy Svítání. Považuji to za tradiční věc, pro školu Svítání a paní Miluši Horskou moderuji už řadu let, samozřejmě bez nároku na honorář. Byl to jediný ples, který jsem moderoval od doby, co mě zvolili. Opravdu jsem si to užíval. Paní senátorka Horská ke mně v jeden moment přišla a řekla: „Tebe to baví, co? Já to na tobě vidím,” a já: „Jo, nedovedeš si představit jak”.

Jak pohlížíte na to, že média jsou dnes hromadně skupována soukromými osobami angažujícími se v politice, například právě panem Babišem, ať už zde u nás či v zahraničí?

Myslím si, že to není dobrý trend a že ohrožuje pestrost médií. Jako bývalý novinář se bojím ohrožení nezávislosti médií, ale proti tomu jsem pravicově smýšlejícím člověkem. Vždycky říkám, že ruka trhu si má rozhodnout. Jsem odpůrcem jakýchkoli regulací, omezení a zákazu. Trochu se to ve mně pere.

Podívejme se na začátek působnosti Českého rozhlasu v Pardubicích. Dokázal byste popsat, co vše je potřeba proto, když se někdo rozhodne založit si rádio?

Bohužel asi první věc je, že musíte mít peníze. Provozovat rádio je poměrně jednoduché. Mám kamaráda, který přes víkend občas pro partu přátel vysílá na jednom sídlišti hudební rádio.
Problém finanční je, co se týká placení přenosu signálu. Také musíte mít lidi, pokud chcete naplňovat rádio kvalitním obsahem.

Na kolik vyjdou měsíční náklady v pardubickém rozhlase?

Regionální studio v Pardubicích mělo personální náklady nějakých 600-700 tisíc korun měsíčně. Byl to tým asi třiceti lidí. Z toho patnáct zaměstnanců a patnáct externistů. V sousedním Hradci Králové ve stejně velké stanici bylo těch lidí asi sedmndesát, a vyráběli v podstatě stejný program.

Děkuji za rozhovor. Prozradil byste ještě, čím dalším se ve volném čase zabýváte?

Teď jsem takový pasivní sportovec. Mám rád sport. V dětství jsem šest let závodně plaval a běhal orientační běh. Sportu se věnuji na pasivní úrovni s dětmi. Těm věnuji všechen čas.

Šarlota Šudrychová, šéfredaktor portálu Pardubice podle vás


Změň Pardubice

Máte nápad, jak změnit Pardubice k lepšímu?
Potřebujete si vyjasnit otázky v řízení města?
Máte vzkaz pro zastupitele?

Napište nám!


© 2017, Pardubice podle vás – všechna práva vyhrazena

Nahoru ↑