Pardubice podle vás


Klášterní kabaret na Malé scéně

23.prosinec 2013 13:14

Klášterní kabaret na Malé scéně

Recenze: V předvánočním čase si pro nás Východočeské divadlo připravilo premiéru zdánlivě se hodícího a souvisejícího titulu. Komorní muzikál Jeptišky ale klame názvem, neboť životní styl těchto řádových sester má od církevních tradic hodně daleko.

Hudbu, texty i scénář k bláznivému komediálnímu muzikálu pro malá jeviště napsal Dan Goggin a jeho dílo mělo téměř okamžitý úspěch. Od svého prvního uvedení v roce 1985 v New Yorku se Jeptišky (v originále Nunsense) ve svém domovském divadle udržely deset let a dosáhly počtu 3672 repríz, čímž se staly druhým nejdéle hraným „Off – Broadway“ muzikálem. Ono není divu, představení stojí na příběhu obsahujícím pořádné množství zdravé nadsázky a je protkáno chytlavými písničkami s motivy populární hudby.

Goggin dílo původně zamýšlel jako kabaretní představení, takže jednotící příběh je až druhotný. Pět řádových sester v čele s Matkou představenou Mary Reginou pořádá vystoupení a jejich cílem je vybrat co možná největší částku na pohřeb zbylých čtyř sester z dvaapadesáti tragicky zahynulých, na jejichž pohřbení prostě nezbyly peníze, a nebožky jeptišky tudíž setrvávají v klášterním mrazáku. Problém spočívá v tom, že hygiena si na klášter Malých sester z Hobokenu už brousí zuby, sehnání finančních prostředků tedy značně spěchá. Pět odvážných jeptišek jde s kůží na trh, aby diváci viděli, že ačkoli žijí za klášterní zdí, sestry se žádné výzvy nezaleknou a že stále mají co nabídnout.

Nástin ústřední zápletky zní hloupě a děsivě, prvotní dojem je ještě děsivější po zjištění jména režiséra. Lumír Olšovský zde v Pardubicích již působil, a to v sezóně 2011/2012, kdy zrežíroval inscenaci S cizí dámou v cizím pokoji. Jistě mi mnozí dají za pravdu, že to nebyl zrovna povedený kus. Tehdy se také jednalo o „bláznivou komedii“, která byla bláznivá až příliš. Obavy jsou tedy skutečně na místě, ale ty moje se brzy rozplynuly. Olšovský se s látkou Jeptišek nesetkal poprvé, muzikál režíroval již před třemi lety v Divadle Na Fidlovačce, takže patrně věděl, co se od představení žádá. Inscenace je pravděpodobně tak dobře vymyšlena a tak dobře přeložena (autorem českého překladu je Miroslav Hanuš), že do chytrých vtípků, kvůli kterým celá Malá scéna ve dvoře doslova řvala smíchy, se jen těžko vkládá nějaká přehnanost, která by tyto skvělé gagy znehodnotila. Olšovský je také režisérem originálních dotáček, které skutečně stojí za to vidět. Neodepsatelné body patří Olšovskému za osobitou realizaci a vedení našich skvělých dam z hereckého souboru, které v tomto muzikálu skutečně mají možnost se blýsknout.

Pětičlenný řeholnický šik vede Jindra Janoušková coby Matka představená. Janoušková dokázala, že se nebojí žádné pohybové kreace a v této disciplíně za svými muzikálově zdatnějšími kolegyněmi nijak nezaostávala. Hlasově však zvládá pouze část svého partu a z tohoto hlediska vychází z pětice hereček jako nejslabší. Celý svůj výkon však utáhne na neochvějné herectví, které je suverénní a není nijak křečovité. Dojem obětavé Matky představené dotvářejí i Janouškové laskavé oči, které jsou v tomto případě skutečně dobře obsazené.

Sestru Mary Hubertu ztvárňuje Dáša Novotná, která je i zde, stejně jako v každé své roli, výrazná a zkrátka skvělá. S pěveckým projevem nemá sebemenší problém, je zdatná pohybově a vyzařuje temperamentní energii, která „rozsvěcí“ scénu. Její postava navíc oplývá zvláště sarkastickým humorem, který, jak víme, Novotná prostě umí a poznámky tedy pronáší velmi bezprostředně.

Kdo se v představení opravdu „vyřádí“, je Petra Janečková coby sestra Roberta Anna. Janečková má jako herečka charisma a je z ústřední pětice nejvýraznější. V jejím projevu můžeme spatřit trochu Lízy Doolittlové, protože jak Petra, tak Roberta Anna, má v sobě cosi rošťáckého. Výkon Janečkové v Jeptiškách je takový, jak ho známe - suverénní, energický a bezchybný.

Nováčkem mezi sestrami je novicka Mary Lea v podání Petry Tenorové. Tenorová patrně musí dostat komediální roli s dostatečným množstvím nadsázky, jako v tomto případě, aby vyšla ze své standardní herecké polohy. Mary Lea je nadanou baletkou a touží být primabalerínou mezi jeptiškami, role Tenorové tedy obnáší největší pohybový zápřah, se kterým ale herečka nemá problém. Jedinou vadou je poněkud nejistý zpěv, který občas mírně tahal za uši, i tak má ale Tenorová příjemnou barvu hlasu, která se dobře poslouchá.

Pětici bezúhonných jeptišek uzavírá sestra Mary Amnesie, domácky Amňuška, kterou zvárňuje Martina Sikorová. Martina si roli patrně užívá a podává tradičně velmi kvalitní muzikálový výkon. Jako zapomnětlivá Mary Amnesie je přívětivě roztomilá a navíc je také interpretkou nejlepších gagů.

Zmínila jsem tu poměrně náročnou pohybovou složku projevu každé z účinkujících. Na tom se podílel choreograf Martin Goga, který se držel klasického kabaretního předobrazu, což do muzikálu dokonale sedí. Tanec i jevištní pohyb zvládly dámy na jedničku, za což si zaslouží obdiv.

I když je inscenace uváděna v komorních prostorách, scéna, jejímž autorem je Ondřej Zicha, je celkem bohatá. Při příchodu možná diváky možná vyděsí prostředí autodílny, které obsahuje vše, co řádové sestry pro svůj program potřebují. Autorkou kostýmů je Kateřina Bláhová.

Celkově muzikál oplývá pořádnou dávkou zdravého chytrého humoru, který není ani na chvíli urážlivý. Inscenace se vznáší na oblaku nasáklém nadsázkou, kterou by si každý měl z představení odnést. To vše se děje za doprovodu populárně laděné hudby, což podporuje příjemnou uvolňující atmosféru. Učinkující do inscenace vráží všechen svůj komediální talent, z představení sálá energie a užívají si ho jak diváci, tak protagonistky. Pokud se tedy chcete opravdu dobře zasmát vtípkům, které byste od dam z klášterních zdí nečekali, muzikál Jeptišky jsou skvělou volbou. Na závěr si dovolím malé varování: náhodné diváctvo v první řadě si může chvílemi připadat příliš zúčastněně.

Jana Sekerová, redaktor Pardubice podle vás
Fotografie: Jiří Sejkora


Změň Pardubice

Máte nápad, jak změnit Pardubice k lepšímu?
Potřebujete si vyjasnit otázky v řízení města?
Máte vzkaz pro zastupitele?

Napište nám!


© 2018, Pardubice podle vás – všechna práva vyhrazena

Nahoru ↑