Pardubice podle vás


Jiří Skalický: Současné vedení radnice nemá tah na branku

01.září 2014 19:17

Jiří Skalický: Současné vedení radnice nemá tah na branku

V podzimních předčasných volbách do Poslanecké sněmovny Pardubice získaly celkem čtyři zástupce. Mandát za TOP 09 získal Jiří Skalický, lékař a zastupitel města.

Jiří Skalický (*1954)

Jiří Skalický se narodil v Ústí nad Orlicí, od raného dětství však žije v Pardubicích. Vystudoval Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Od roku 1991 zaujímá funkci primáře oddělení klinické biochemie a diagnostiky. Vyučoval také na místní univerzitě. Po dvanáct let působil jako předseda představenstva společnosti East Bohemia Airport. V současné době je prezidentem Dostihového klubu v Pardubicích, zastupitelem města (zvolen za SPP) a poslancem za TOP 09.

Jako mnozí doktoři i Vy se již delší dobu angažujete v politice. Co Vás k ní přivedlo?

Ke komunální politice mě přivedl tehdejší ředitel pardubické nemocnice doktor Feřtek a ekonomický náměstek Radim Petráš. To byl první impulz. Ptali se mě, zda bych nechtěl zvážit, aby zdravotníci, nemocnice a zdravotnická obec měli zastoupení v zastupitelstvu. Bylo totiž nutné vybudovat dobré vztahy s městem.

Co říkáte na kritiku, která se v poslední době snesla na velký počet doktorů působících v politice?

Je to místo od místa, obec od obce rozdílné. V Pardubicích se zejména sociální demokracie rozhodla, že nasadí více lékařů. Ve zdravotnictví, stejně jako ve všech jiných profesích, jsou lidé dobří a méně dobří. Je věcí veřejnosti, aby to posoudila.

V Poslanecké sněmovně nejste žádným nováčkem, přesto najdou se v tomto období nějaké novoty, ať už díky přítomnosti nových politických hnutí či současné podoby koalice?

Do předchozí sněmovny jsem jako nováček přišel v roce 2010. Měl jsem nějaké zkušenosti z komunální politik, ale ve sněmovně jsem zjistil, že parlamentní politika je o něčem jiném. Přibližně rok trvá, než se zorientujete. Musíte si najít svá témata, kterým rozumíte a můžete se jimi zodpovědně zabývat. V mém případě to bylo jednoznačně zdravotnictví. V naší koalici jsme měli i svého ministra zdravotnictví (pozn. Leoš Heger), a to pro mě byla velká škola v pozitivním slova smyslu. Mohl jsem se podílet na tvorbě a řadě změn zákonů ve zdravotnictví.

Jak se od roku 1998, kdy jste se stal jedním z pardubických zastupitelů, změnila politika ve městě?

Připadá mi, že je pro občany roztříštěná a méně přehledná. Chybí zde více jasných a konkrétních vizí, které by byly pro občany více srozumitelné.

Jak hodnotíte činnost současné koalice na radnici, v níž je i TOP 09?

TOPka je tak trochu ve „schizofrenním“ postavení. Ačkoli je v radě, nemá svého náměstka, a tedy nemá ani přímou odpovědnost za konkrétní oblast správy města. Nicméně současné vedení radnice nemá jasný tah na branku.

Co se za čtyři roky povedlo a co naopak ne?

Bohužel se toho více nepovedlo, než povedlo. Začal bych ale tím pozitivním. Podařilo se, a to nejen koalici, prosadit a zrealizovat stavbu infrastruktury letiště. Bez kladného postoje většiny členů městského zastupitelstva by se to nepodařilo. K tomuto tématu se ale velmi liknavě stavěl Pardubický kraj.
Podařilo se také dotáhnout stavbu plaveckého areálu, která byla schválena a připravena už minulým vedením radnice. Bylo k němu mnoho výhrad a výtek, ale myslím, že na konec jej veřejnost hodnotí velmi dobře. Povedlo se také stabilizovat provoz a fungování Dostihového spolku, což je jistě pro Pardubice přínosné a dobré. Za pozitivní považuji také rekonstrukci Machoňovy pasáže, byť tento projekt spadá pod Městský rozvojový fond.
Jsou však také projekty, které se nepodařilo dokončit nebo dokonce vůbec zahájit. Jsou to diskutované a dlouho odkládané projekty rekonstrukce třídy Míru nebo Tyršových sadů, nepodařilo se připravit kvalitní územní plán nebo výstavbu tolik potřebných obchvatů města. I když v tomto případě je k tomu nezbytná úzká spolupráce státních orgánů a institucí.

Primátorka již před časem oficiálně přiznala, že koalice prakticky nefunguje. Vzpomenete si, kdy se objevily první neshody?

Řekl bych, že první neshody se objevily po necelém roce fungování. Každé seskupení šlo do koalice se svou vizí. V kritických rozhodovacích momentech se ale ukázalo, že spolupráce nefunguje a je těžké nalézt společnou řeč.

Opozice vedení města, zejména pak ODS, mimo jiné kritizuje i nový strategický plán na dobu 2014-2025. Jak tento dokument hodnotíte?

V minulosti tu vždy byla snaha, aby mělo město kvalitní strategický plán. Ten nový určitě není špatný, ale jsem přesvědčen, že v některých krocích není příliš konkrétní. A to je to, co napadá opozice. Při rozhovorech s občany jsem často slýchal, že mají problém si v některých oblastech vůbec představit jeho konkrétní přínos. Jsem si vědom toho, že primátorka vyzvala občany, aby do plánu doplnili své konkrétní představy a požadavky (pozn. v rámci akčního plánu). Jenže způsob prezentace plánu nebyl pro občany dostatečné srozumitelný.

Se strategickým plánem jistě souvisí i ten územní, který představuje jednu z Vašich politických priorit, kterou se svým voličům prezentujete. Jak pokračují jednání ohledně územního plánu?

Nepokračují. Vedení města má představu jak by plán měl vypadat, ta zahrnuje i časovou osu. Jenže vedení města a kritici z řad zastupitelstva se ve svých představách neshodují. Vedení prezentuje takzvanou koncepci „Návrat do města,” zatímco kritici namítají, že by se nemělo zapomínat ani na okrajové části města. Jsem pro, aby byl územní plán komplexní. Občan nebo drobný investor by měl mít možnost si vybrat, zda chce prostory v centru města nebo na okraji.

K územnímu plánování se jistě pojí i dvě schválené územní studie k prostoru přednádraží. Jsou opravdu nutné dvě studie?

U přednádraží není vůbec zřejmé, jak by se s prostorem mělo vynaložit. Zastupitelstvo v dubnu letošního roku zadalo jasný úkol připravit řešení celého přednádraží v různých variantách. Což ale neznamená, že musí být dvě, tři nebo deset studií. K jejich předložení však prozatím nedošlo. Sice existují dvě ideové studie, ale zastupitelstvo si zatím nad nimi nesedlo a konečnou variantu nevybralo.

TOP 09 se ve svém programu zaměří například na investice, transparentní financování v oblasti kultury a sportu či dopravní infrastrukturu. Podívejme se prosím na poslední položku. Jakým způsobem hodlá TOP 09 řešit právě dopravní infrastrukturu?

Dopravní infrastrukturu v převážné části nemůže řešit pardubická TOPka přímo, k tomu jsou potřeba kontakty v Praze. Projekty jako je například čtyřpruh u Parama, který zprůjezdní a zkapacitní směr na Hradec Králové, nebo severovýchodní obchvat města jsou investicí státu. Tady může město „pouze“ jednat s ministerstvem dopravy nebo Státním fondem dopravní infrastruktury, prostřednictvím svých poslanců se pokusit prosadit do státního rozpočtu peníze na tyto projekty, nebo pomoci s výkupem pozemků. Je tu však celá řada projektů, které v kompetenci města jsou. Jedná se například o cyklostezky, dopravní značení, údržba komunikací nebo řešení parkování ve městě, kde lze kombinovat odstavná parkoviště s parkováním v centru apod.

Spolupracovali jste s ostatními zákonodárci z města či kraje?

Ano. V minulém období se nám podařilo společně, i po dohodě v rámci koalice, nastavit zákon o majetku státu, který se může vrátit do vlastnictví měst a obcí. V Pardubicích by se to týkalo Masarykových kasáren. Na jejich vrácení do rukou města po dvaceti letech máme jistě nepopiratelnou zásluhu. Další záležitost se týká pozemků na rozhraní dostihového závodiště a letiště. Mnohé z těchto pozemků jsou armády, tedy státu, ale nejsou využívané. Lze tedy jednat o tom, aby je stát prohlásil za zbytné a převedl je do majetku města. Závodiště by je pak mohlo využít například na výstavbu parkoviště, které v tomto místě zcela schází.

Vaše účast při hlasování v PS se drží velmi vysoko (87-90 %), naopak je tomu při hlasování v zastupitelstvu města (55 %). Přesto opět kandidujete, má to v takovém případě smysl?

Jsem přesvědčen, že má. Kdybych nebyl, tak bych nekandidoval. Na mou účast jsou nepochybně dva pohledy. Ten první říká – „starejte se o Prahu“. Můj pohled je však takový, že pokud je člověk v zastupitelstvu, má přístup k řadě informací a dokumentů, které může použít i v rámci své činnosti v Poslanecké sněmovně ve prospěch svého města. Přesně jak jsem to sám dělal. Moje účast na zastupitelstvu byla z velké části ovlivněna termíny jednání sněmovny. S kolegou Petráněm jsme před časem žádali, aby zastupitelstvo města jednalo v jiný den než sněmovna. Ze začátku to fungovalo, později už ne.

Zdravotnictví vnímám jakou svou prioritu

Jaké jsou Vaše další politické priority zde v Pardubicích?

Kromě územního plánu je to jistě dotažení výstavby odbavovacího terminálu pardubického letiště, o němž si myslím, že Pardubicím opravdu pomůže. K mým prioritám určitě patří i další rozvoj krajské nemocnice, i když vím, že z pozice zastupitele města ho nemůžu příliš ovlivnit. Ale vztah města a nemocnice s možnostmi poslance ovlivnit lze. Zdravotnictví vnímám jako svou automatickou prioritu.

K Vašim cílům na počátku tohoto volebního období patřilo další projednávání o zařazení Pardubické krajské nemocnice mezi komplexní onkologická centra ve státě. Jak jednání pokročila?

Prozatím se nepodařilo najít vztah mezi pardubickou nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Hradci Králové a společností Multiscan. Aby byla pardubická nemocnice zařazena mezi komplexní onkologická centra, musí dojít k dohodě o spolupráci těchto subjektů. Minulý rok to už na dohodu vypadalo, později ale hradecká nemocnice od dohody ustoupila.

Prosazujete zavedení elektronických receptů. V čem spočívá největší výhoda?

Výhoda spočívá v tom, že kterýkoli lékař v okamžiku, kdy předepisuje lék, bude mít přístup k přehledu o všech lécích, které pacient užívá. Pokud lékař nahlédne do databáze ještě před vypsáním léku, může zjistit dvě věci. Jednak jestli pacient už daný lék neužívá, a také zda lék neinteraguje s jiným lékem a nevyvolává nežádoucí účinky v kombinaci s lékem, který se chystá předepsat. Díky tomuto kroku by se mohla snížit spotřeba léků i ochránit zdraví pacientů.

Na kolik by plošné zavedení vyšlo?

Nejdražší je dobudování centrálního úložiště receptů. Částka by se měla pohybovat v rozmezí 100 až 200 milionů, ale ušetříme tím minimálně jednu miliardu korun ročně.

V červenci proběhlo slučování všech nemocnic v kraji. Sledoval jste fúzi? Projevily se již nějaké změny?

Sledoval. Zatím si myslím, že se toho příliš nezměnilo. Fúze je právně vyřešená, řada věcí však musí ještě doběhnout. Kraj jako vlastník nemocnic předpokládá, že větší změny by mohly nastat až příští rok.

V minulosti se několikrát hovořilo o uzavření Centra biologické ochrany v Těchoníně, které je v současné době medializováno díky viru eboly. Váš hlas ale v tomto případě, zda Těchonín zachovat, či nikoli nebyl nikterak slyšet. Jaký postoj v této otázce zastáváte?

Jsem přesvědčen, že zařízení jako je Těchonín, bychom měli být. Je zde samozřejmě otázka financování jeho údržby a provozu. Já i kolegové z výboru pro obranu se do Těchonína chystáme. Ministerstvo zdravotnictví zařízení do svého majetku nechce, ale říká, že by bylo dobré, kdyby bylo k dispozici. Jenže armáda jej kvůli drahému provozu také ve svém majetku nechce mít. Měli bychom se zamyslet nad tím, zda jej nenabídnout státům Evropské unie nebo NATO.

Váš život se také pojí k pedagogické činnosti na pardubické Univerzitě. Vidíte mezi vycházejícími studenty ty, kteří by se mohli zařadit mezi opravdové špičky v oboru?

Když jsme začínali učit, vzal bych do laboratoře šest z deseti studentů. V posledních dvou, třech, pěti letech by to byli už jen dva z deseti. Úroveň studentů bohužel klesá, ale často za to nemohou. Je to i nastavením systému vzdělávání a chybějícími základy ze středních nebo dokonce i základních škol.  

Vedení letiště dělá vše pro zvýšení jeho prestiže

Po několik let jste působil jako předseda představenstva East Bohemian Airport, pardubické městské společnosti, která provozuje letiště. Mohla by ukrajinská krize, sankce západních států Rusku a oslabení rublu, ohrozit pardubické letiště, díky úbytku cestujících Rusů natolik, že by se letiště mohlo po nějaké době dostat do ztrátových hodnot?

Samozřejmě, že se ukrajinská krize na poklesu počtu cestujících projevila, nicméně nijak výrazně. Což je jen dobře. Vedení letiště dělá vše proto, aby vztah mezi cestovními společnostmi i nadále fungoval a hledá další možnosti spolupráce.

Jak pohlížíte na nové vedení pardubického letiště?

S bývalým ředitelem Janem Andrlíkem jsme se snažili nalézt v České republice osobnosti, o kterých bychom věděli, že budou pardubické letiště dál rozvíjet a že budou rozumět tomu, co dělají. To se také podařilo. Pana Andrlíka ve funkci vystřídal Michal Červinka, který má mnoho zkušeností s řízením letiště či s vyjednáváním s cestovními agenturami díky svému působení v Ostravě. Je tedy velmi kompetentní.

Dlouhou dobu se řešila výstavba nového terminálu, bude schopen časem zaplatit sám sebe?

Ano, na to je jednoznačná odpověď. Vedení města i kraje jasně řeklo, že na výstavbu neposkytne žádné finanční prostředky. Proto jsme si v loňském roce nechali několika společnostmi a bankami nechali spočítat, zda tuto investici ufinancujeme z příjmů společnosti East Bohemian Airport, která civilní letiště provozuje. Došli jsme k závěru, že při určitém vývoji počtu cestujících a symbióze s armádou, je tato společnost schopná splácet okolo 20 milionů korun ročně, což je potřebná na splácení úvěru. A i když nyní došlo k poklesu cestujících, stále je letiště schopno úvěr splácet.

Také jste stál u podání žádosti o status první kategorie, který letiště v nedávné době získalo. Dokážete popsat, co takový status pro letiště znamená?

Z pohledu běžného občana Pardubic či České republiky to pravděpodobně významné není, ale z pohledu mezinárodního je tomu jinak. Zvýšilo to prestiž letiště a deklarovalo jeho špičkovou technickou vybavenost. Pro dopravce a cestovní kanceláře, které o odletech z Pardubic uvažují, to může být kritérium pro jejich rozhodnutí – Pardubice jsou na úrovni Prahy, ale jsou levnější. A do Prahy z Pardubic dneska dojedete už za hodinu.

Děkuji za rozhovor. Prozradíte ještě, čím se zabýváte ve volném čase? Chodíte například rád do pardubického Městského divadla?

Chodím a dokonce jsem chodil velmi často. Jeden čas jsem měl i předplatné na premiéry. Dlužno říct, že za poslední tři-čtyři roky tomu tak kvůli časovému zaneprázdnění není a zajdu pouze na některou premiéru. Dále mě vždy zajímala historie, také rád čtu cokoli kromě sněmovních tisků.

Šarlota Šudrychová, šéfredaktor portálu Pardubice podle vás
Fotografie: Jiří Skalický


Změň Pardubice

Máte nápad, jak změnit Pardubice k lepšímu?
Potřebujete si vyjasnit otázky v řízení města?
Máte vzkaz pro zastupitele?

Napište nám!


© 2017, Pardubice podle vás – všechna práva vyhrazena

Nahoru ↑