Pardubice podle vás


Bílá brána jako někdejší dominanta Pardubic

13.srpen 2015 18:47

Bílá brána jako někdejší dominanta Pardubic

Pardubice se dříve honosily více věžemi než jsme zvyklí z dnešních dob. Jedna z nic se jmenovala Bílá a dnes na ní upomíná jen pamětní deska na domě č.p. 30 v ulici Svaté Anežky České. Přitom byla ale jedním ze dvou významných vstupů do města a dala název celému Bílému předměstí. Lidé si této desky málokdy všimnou, proto by bylo zajímavé vydat se zpět v čase a připomenout si tuto bývalou dominantu města.

Bílá brána stávala zhruba v místech mezi domy č.p. 28 a 30 v ulici Svaté Anežky České. Podobně jako Zelená brána byl i tento vstup do města tvořen bránou a za ní stojící věží. Představovala průchod městskými hradbami a oddělovala tak město od předměstí, kterému se říkalo Malé nebo také předměstí „Mezi branami“. Dnes zde máme Bělobranské náměstí.

Očima dobového člověka

Počátky brány jsou zahaleny stínem času, nicméně od roku 1507 se již bezpečně uvádí, jako součást pernštejnské přestavby města (přestavba Viléma z Pernštejna), s kterou je spojeno nejen opevňování zámku, ale i celého města.

Základ věže mohl být přesto ještě starší, z doby pánů z Pardubic. Brána do města přiváděla cestu vedoucí z Vysokého Mýta, proto se jí říkalo „Mýtská“ či „Mejtská“ brána. Název Bílá se začal objevovat až po roce 1547, kdy se pro druhou městskou bránu vžil název Zelená. Obyvatelé města jí definitivně jméno Bílá přiřkli, díky její vápenné omítce, až za třicetileté války, tedy v 17. století, a název „Mejtská“ se přenesl na bránu stojící na předměstí.

Willenbergerova kresba Pardubic z roku 1602

Věž byla čtyřbokého půdorysu s průjezdem v přízemí. V následujících patrech byly obytné prostory, kde se v určité době nacházelo i vězení. Na vrchu byla stavba lemována kamenným cimbuřím a střecha byla cihlová  ve tvaru čtyřbokého jehlanu. Pro lepší představu bychom podobnou střechu našli například u kostela svatého Vavřince v Opatovicích nad Labem. Na samotném vršku takto zkonstruované střechy byla umístěna báň vyrobená z mědi. Průjezd byl zabezpečen padací mříží a nad vjezdem byl usazen městský znak.

Druhá část stavby, předbraní stojící před věží, je také datováno k roku 1507. Kromě průjezdu byla obohacena i brankou pro pěší a padacím mostem, který překlenoval příkop před branou. Tímto příkopem tekla voda do zámeckého příkopu. Kromě padacího mostu ještě disponovala vraty k uzavření brány. V nadzemních částech byl také obytný prostor a střecha byla podle Willenbergova vyobrazení Pardubic z roku 1602 sedlová a podobně zakončená báněmi.

Věž se stala svědkem švédského obléhání města během třicetileté války a také bojů Rakušanů s Prusy během tzv. válek o rakouské dědictví za vlády Marie Terezie. Osud Bílé brány se uzavírá roku 1840, kdy byla kvůli zlepšení průjezdu do města silničním komisariátem rozhodnuta její demolice a zbytky této věže byly odstraněny v 70. letech 19. století.

Dominik Müller, redaktor portálu Pardubice podle vás
Kresby: titulní - František Červenka (zač. 19. stol.), v textu: Jan Willenberg (1602) (pozn. upraveno)


Podpořte nás

Vážení čtenáři,
v současné chvíli se pokoušíme získat příspěvky na naši další činnost. Rádi bychom se v budoucnosti pustili do dalších projektů, jako byly předvolební debaty, workshopy či známkování zastupitelů, na to nám ovšem chybí dostatek finančních prostředků.
Pokud k nám rádi chodíte a líbí se Vám naše práce, budeme vděční i za jakýkoli příspěvek. Stejně tak i za šíření této zprávy nebo pomoc při hledání sponzorů. Více informací naleznete zde. Děkujeme.

Za redakci,
Šarlota Šudrychová, šéfredaktor portálu


© 2017, Pardubice podle vás – všechna práva vyhrazena

Nahoru ↑