Pardubice podle vás


Automatické mlýny nabídnou své prostory k novému využití

05.květen 2013 21:30

Automatické mlýny nabídnou své prostory k novému využití

Automatické mlýny, jak stojí na průčelí obrovské cihlově dlážděné budovy, jsou pojmenovány podle zakladatelů bratří Winternitzů, ale v Pardubicích se jim také říká Gočárovy mlýny, a to právě po jménu slavného architekta Josefa Gočára.

Mlýny se začaly budovat v letech 1909 – 1910. Budova mlýna a hospodářská budova byla zkolaudována již v červnu 1911. Paradoxně díky požáru v červnu 1919 byl dostavěn do dnešní podoby, kdy byla budova mlýna zvýšena o jedno podlaží, později pak bylo přistavěno pětipodlažní silo. V 60. letech 20. století se mlýny rozšířily i na severní stranu.

V roce 2012 pak však prostory mlýnů vyhasly úplně a současný majitel, kterým je od roku 2002 spol. Goodmills Česko a.s., chce objekt prodat. Společnost však nechce mlýny poskytnout pro nic za nic, jedná proto o jejich smysluplném využití areálu jak s městem, tak s arch. Ondřejem Teplým, který je mimo jiné zakladatelem architektonické a grafické kanceláře MIXAGE s.r.o. Ta měla také na starost architektonické řešení rekonstrukce přednádraží (více informací zde). Navíc si vedení společnosti přeje, aby byl zachován původní architektonický ráz a památka byla uvedena do původního stavu bez necitlivých přístaveb z 60. let, které si vyžádal provoz (např. rozšíření skladových prostor).

Kulturní centrum, nové bydlení nebo magistrát?

Od podzimu, kdy se v médiích rozšířila informace o ukončení provozu mlýnů a možnosti odkoupení prostor, se vyskytlo hned několik možností, jak architektonický skvost využít.

Všude po světě se staly velkým hitem staré továrny přestavěné v tzv. lofty. Jedná se o vzdušné bydlení při zachování továrnické atmosféry. Byty jsou tak význačné zachováním industriálního stylu – žádné výrazné barvy a dominantním prvkem se stává kov a cihla. Co ovšem láká majitele takových bytů ke koupi? Více informací o loftových bytech naleznete zde.

Přečtěte si více informací o možnotech využití prostor Automatických mlýnů.

Historie

Automatické mlýny byly založeny bratry Egonem a Karlem Winternitzem, kteří získali pozemek Mezi mosty výměnou za mlýn Valcha, ten musel být díky regulaci řeky Chrudimky zrušen. Stavba je spjata také s dalším významným průmyslovým objektem Pardubic a to továrnou Josefa Prokopa synové, která bohužel léta chátrala a nakonec byla po několika požárech zdemolována. Právě z této továrny byly pro mlýny pořízeny stroje (více informací o továrně naleznete zde) a firma také vypracovala projekt mlýnské budovy. V prostorách se mimo pšeničné a žitné mouky vyráběly také pekařské směsi.

Další stavby Josefa Gočára

Josef Gočár je řazen mezi nejnadanější a nejproduktivnější architekty první poloviny 20. století a ve Východních Čechách zanechal hned několik stop. Možná to bylo také tím, že v Pardubicích začal svá studia na reálce, poté pokračoval na průmyslové škole v Praze. Působil také jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze, později se stal i rektorem. V roce 1925 by oceněn Velkou cenou za návrh československého pavilónu v Paříži a v roce 1926 získal řád francouzské Čestné legie.

  • Pardubice - Grandhotel a Okresní dům (dnes OC Grand)
  • Lázně Bohdaneč - Gočárův pavilon
  • Hradec Králové – Koželužská škola (dnes Střední průmyslová škola), Agrobanka, Rašínovo státní gymnázium (dnes Gymnázium J.K. Tyla), Okresní a finanční úřad, Ambrožův sbor církve atd.
  • Praha: Dům u Černé Matky Boží, kostel sv. Václava, budova Legiobanky na Poříčí

Zajímavosti

Za zachování mlýnů v dnešní podobě a jeho smysluplnému využití vznikla občanská iniciativa Mlýny městu podpořená především z řad architektů a historiků (více informací naleznete na jejích webu). Po oznámení o uzavírce mlýnů se zapojil také umělecko-sociologicko-komunitní projekt OFFCITY. Tento projekt také zprostředkoval v rámci Dne architektury (30-9-2012) návštěvu mlýnů pro veřejnost, o níž byl neuvěřitelný zájem v řádech stovek lidí. V rámci úvah o novém využití prostor mlýnů vznikla také řada workshopů, přednášek a seminářů pořádaných Výzkumným centrem průmyslového dědictví (Fakulta architektury ČVUT v Praze) nejen pro studenty. Jedním z cílů těchto workshopů je vytvoření publikace o historii a budoucnosti Winternitzových mlýnů.

Automatické mlýny jak je známe dnes

Automatické mlýny jak je známe dnes

Podoba mlýnů z roku 1922, archivní foto ze sbírky východočeského muzea


Změň Pardubice

Máte nápad, jak změnit Pardubice k lepšímu?
Potřebujete si vyjasnit otázky v řízení města?
Máte vzkaz pro zastupitele?

Napište nám!


© 2017, Pardubice podle vás – všechna práva vyhrazena

Nahoru ↑